V zemi obřích trav

KAPITOLA 45. ZADRŽENI U MĚSTSKÉ BRÁNY

Byli jsme už blízko u východu z mravenčího „města“. Do galerií pronikalo světlo zvenčí.

„Teď budeme musit postupovat opatrněji,“ řekl doktor Dumčev, „u východu hlídají stráže!“

„Stráže? A co lomechusa?“ otázal jsem se.

„Jak je vidět, její pach k nim ještě nepronikl. Mravenčí stráže přecházejí tamhle za těmito průlomy ve stěnách — to jsou otevřené dveře do mraveniště.“

„Co budeme dělat?“

„Zde máte zbraň!“

Dumčev ulomil kus trámu a podal mi jej. Byl to úlomek obyčejné borové jehlice.

„A já mám svou dýku, kterou nosím neustále při sobě, vosí žihadlo,“ řekl. „Sedněme si a trochu si odpočineme. Mravenci jsou opilí. Ale honičce neujdeme. Stráže nás budou pronásledovat.“

Posadili jsme se na výstupek a já spatřil v Dumčevově pravé ruce blýskavé, skořicově hnědé žihadlo hrabalky. Levou ruku měl sevřenu v pěst.

Pochopil jsem, že už zatím byl v obydlí včely zednářky a vzal odtamtud pilulku, která vrátí jednoho z nás k lidem.

„Kdyby byly v tomto mraveništi živé dveře, bylo by to pro nás horší,“ řekl Dumčev.

„Živé dveře?“

„Copak jste neslyšel o živých dveřích, které se vyskytují v mraveništích horkých krajů? Tam průlomy v mraveništích světlo vůbec nepropouštějí. Mravenci je ucpávají svými hranatými, klínovitými hlavami. Takové živé dveře se ovšem trochu chvějí. Mají také živé zásobárny, živé džbány na med. A těmi džbány jsou někteří mravenci. Do kulatá naběhlé bříško mravence prosvítá jantarovou žlutí. Je prostě nacpáno medem. Tak mravenci uchovávají své zásoby.“

„Sergeji Sergejeviči, srovnával jsem stavbu tohoto mraveniště se stavbami termitů, kterým někdy říkají ›bílí mravenci‹. Vzpomínám si, že jsem kdysi četl v jednom časopise, jak se v Indii jednoho krásného dne náhle sesul palác jakéhosi guvernéra, protože jej skrz naskrz prožrali termiti. Zmiňovali se tam také o jedné příhodě, která se mi zdála neobyčejně zajímavá. Nějaký Arab se na noc zabalil do pláště a usnul. A když se ráno probudil, viděl, že je nahý; termiti mu sežrali burnus.

Říká se, že stavitelské umění termitů je velice různotvárné a obdivuhodné. Místo, kde má stavba stát, vybírají termiti neobyčejně pečlivě. Někdy hloubí města pod zemí, někdy zas se stavby vypínají vysoko nad zem, sedm až osm metrů. Při tom má každé město svůj vlastní ráz, některé má tvar vysokého štíhlého kužele, jiné zas je vystavěno na způsob pyramidy.

Australští termiti budují svá města jako podle kompasu nebo podle poledníku. V takových stavbách můžeš rozeznat příčné a podélné zdi. Zdi jsou položeny tak, že podélná osa jde přesně od severu k jihu a příčná od západu k východu. Toto uspořádání zdí souhlasí s kompasovou ručičkou tak přesně, že zbloudilí cestovatelé se mohou podle nich orientovat. Termiti staví takovým způsobem pravděpodobně proto, aby města uchránili před přílišným zahřátím; podélné zdi tvoří totiž nejmenší plochu proti přímému slunečnímu žáru.“

Dumčev pozorně vyslechl mé nadšené vypravování o termitech. Podotkl však s jistou dávkou urputnosti:

„Termitům se nemá říkat mravenci. Nejsou dokonce ani jejich příbuzní. Je to naprosto primitivní řád hmyzu. Lidé se podivují rozměrům jejich staveb. A vás to, jak vidím, udivuje také.

Stavby termitů skutečně převyšují mnohatisícinásobně velikost svých původců. Ale to není důležité. Termiti prodělávají neúplnou přeměnu. Jejich larvy už v mnohém připomínají dospělý hmyz, sotva opustily vajíčko. Naši mravenci však prodělávají proměnu úplnou. Z vajíčka se sice také rodí larva, ale dospělému hmyzu se vůbec nepodobá. Je to beznohé stvoření, které vypadá jako pytel. Než se z ní stane mravenec, musí napřed prodělat celou řadu organických změn a musí nakonec projít obdobím úplného klidu — stadiem kukly. Mravenci musí toto potomstvo v různých stadiích vývoje ve svém městě rozmístit, ubytovat a krmit. Proto je v mraveništích taková spousta všelijakých chodeb, průchodů, místností a místnůstek, různých galerií a pater.“

Dumčev se odmlčel. Bylo vidět, jak před světlajícím východem přecházejí stráže. „Je čas!“

Sevřel jsem zbraň pevně v ruce a vyběhl jsem z mraveniště těsně za Dumčevem.