á pouť

28

Zasedací síň hapanského nejvyššího shromáždění byla zaplněna freneticky ječícími postavami. Umlkly, napůl strachy a napůl ze zvyku, když vstala štíhlá žena v rudém hávu, aby promluvila.

„Někdo se musí ujmout velení, dokud nebude nová královna-matka uvedena na trůn,“ pravila Ta’a Chume. Záměrně pomalu zvedla nádhernou korunu posázenou drahokamy a nasadila si ji na hlavu.

„Čarodějnice z Dathomiru je mrtvá!“ vykřikl kdosi. „Pryč s jediskými královnami!“

Sálem to souhlasně zašumělo, jelikož bylo všeobecně známo, jak Ta’a Chume opovrhovala svou snachou. Ta’a Chume však zpražila své domnělé příznivce ledovým pohledem. V místnosti se rozhostilo hrobové ticho. Nechala ho několik okamžiků panovat, než opět promluvila.

„Ano, královna-matka Teneniel Djo je mrtvá,“ přisvědčila Ta’a Chume, „a její smrtí jsou vinni NťKorishové. Byť měla Teneniel Djo své chyby, hapanské právo žádá smrt pro každého, kdo vztáhne ruku na královskou rodinu. NťKorishové zašli příliš daleko. Právě teď stráže zatýkají tyto zrádce. Než nastane noc, budeme se všemi hotovi.“

Pokynula rukou a stráže vrazily do davu, aby se chopily muže, který předtím křičel. Chvíli byly jedinými slyšitelnými zvuky v sále jeho přidušené protesty a šoupání bot na naleštěné podlaze, když ho táhli pryč.

„Co bude s uprchlíky?“ otázal se kdosi mnohem tišeji.

„Budeme je muset oželet,“ prohlásila Ta’a Chume rozhodně. „Mohou nám pomoci získat čas, který potřebujeme.“ Ostře pohlédla na Isoldera. „Nová královna bude známa co nejdříve.“

Sálem proběhl slabý šum, který zesílil, když se dopředu začaly prodírat dvě mladé ženy. Dav se rozestoupil, aby mohly projít.

Jaina si všimla, že Ta’a Chuminy oči nerozhodně těkají z ní na Tenel Ka. Královna si sundala korunu, kterou si před chvílí nasadila, a podala ji princi. Jaina slabě cítila pomocí Síly ženino dravčí uspokojení.

Najednou pochopila. Pokud Isolder nabídne korunu Jaině teď, v kritickém období a před sálem plným lidí, těžko ji bude moct odmítnout. Ta’a Chume byla plně přesvědčená, že Jaina baží po moci. Jaina se naprosto jasně viděla Ta’a Chuminýma očima. Při pohledu na jediskou pilotku viděla bývalá královna samu sebe v mladším vydání.

Ovšem Ta’a Chume neměla v plánu, že to bude Jaina, kdo nakonec získá trůn. Nebylo pochyb, že by Jainu brzy čekal stejný osud jako Teneniel Djo. Dříve či později by Tenel Ka neměla jinou možnost než se trůnu ujmout. Nesnesla by pohled na to, jak lidé umírají místo ní.

Vystoupily před shromáždění. Tenel Ka se otočila k Jaině. „Jsou chvíle, kdy osobní spory musejí jít stranou,“ řekla tiše. „Převezmu matčinu korunu a budu ji bránit, když budu muset. Teď ale máme společného nepřítele.“

Obě Jedi si dlouho upřeně hleděly do očí.

„Pojďme,“ vyzvala ji Jaina.

Tenel Ka zahrál na rtech lehký úsměv. Přikročila k otci a poklekla na jedno koleno. Ten jí bez nejmenšího zaváhání vložil korunu na hlavu.

Místností se rozlehl hromový jásot. Čerstvě korunovaná královna vstala, otočila se k davu a přerušila ovace prudkým mávnutím ruky.

„Jsem válečnice a dcera válečnice. Teneniel Djo předvídala yuuzhanvongskou hrozbu a připravovala se na ni. V tajných loděnicích ukrytých v Mlžném závoji se podařilo znovu vybudovat velkou část flotily ztracené u Fondoru. Tyto lodě jsou už na cestě a letí nám na pomoc. Jděte, bojujte a mějte na paměti, že Hapes je silný.“

Zamířila zpět k Jaině a její krok se neustále zrychloval. Jaina zachytila její tempo a obě Jedi se rozběhly vstříc bitvě. Znovu se ozval potlesk a vzniklé nadšení je unášelo jako vítr bouřková mračna.

U vchodu do sálu uviděla Jaina známou skupinku pilotů, značně nesourodou – Hapany, Chissy, republikové i nezávislé piloty – všechny, kdo se rozhodli létat pod velením Jaga Fela. Kývla Jagovi a Kypovi, když je míjela. „Uvidíme se tam.“

Jag se jí zdvořile uklonil a pak pohlédl na Shawnkyr. Chisští piloti se rozběhli do hangáru a Kyp se k nim přidal.

Osvítilo ho poznání, které Kyp okamžitě sdělil ostatním. „Jaina nikdy neměla v úmyslu vzít si prince.“

Jag vypadal, že předstírá zdvořilý zájem. „Chápu. On není Jedi.“

„To není, ale pravá příčina je jiná,“ řekl Kyp. „Řekl bych, že jediný muž, kterého by Jaina byla schopná brát vážně, je ten, který ji převyšuje v leteckém umění.“

Jag běžel chvíli mlčky, než odpověděl, „Těch, kdo odpovídají vašemu popisu, věru není mnoho.“

„Jo, taky jsem si všiml,“ opáčil Kyp blahosklonně.

Prudce zastavili před hangárem s jejich loděmi. Jag podal Kypovi ruku. Ten ji krátce stiskl.

„Dávejte na ni pozor,“ řekl tiše chisský velitel a naskočil do svého clawcraftu.

Kyp vzal svůj slib velice vážně. Vrhl se k yuuzhanvongské fregatě a vyběhl na palubu.

„Ať už máš v plánu cokoli, zapomeň na to,“ řekl stroze.

Jaina si stáhla kognitivní kuklu a nechápavě na něj zírala.

„Mám dojem, že se chystáš promarnit svůj život, obětovat se jako Anakin. Není to tak dávno, co jsi mi říkala, že Anakin možná znal odpovědi. Nemůžeme je nechat rozplynout v dýmu i s tebou.“

„Co mi to podsouváš?“ řekla Jaina pomalu. „Opravdu si myslíš, že jsem na cestě k odhalení toho, jací by Jediové měli být?“

„Dává to smysl,“ přikývl Kyp. „Máš patřičné schopnosti, zděděný talent. Možná že na těch řečech o osudu nakonec něco je.“

Jaina opět zvedla kognitivní kuklu. „Vypadni.“

„Nevypadnu, dokud mi neřekneš, co máš v úmyslu.“

Prudce se vztyčila, její postava se rozostřila v neurčitou skvrnu a vymrštila jednu ruku proti staršímu Jedimu. Z prstů jí vyšlehl temný blesk a obklopil ho jako zářící aureola. Odletěl vzad a prudce narazil do stěny. Oči se mu zúžily a smrtící svatozář zmizela. Jaininy oči se rozšířily údivem.

„Co umím přivolat, to umím taky odehnat,“ sdělil jí. „Nejsi jediná, kdo se dal touto cestou.“

Jaina vytasila světelný meč. „Pojď ven,“ zavrčela.

Kyp vysekl neobratnou úklonu a pokynul jí, aby šla první. Zavrtěla hlavou. Pokrčil rameny a začal sestupovat po můstku s Jainou těsně za zády. Když se jeho nohy dotkly podlahy hangáru, vymrštila se, udělala přemet vzad a přistála u vstupu do lodě. Vypnula světelný meč a udělala krok dozadu. Živý vchod se za ní s rachotem zavřel.

„Ty mrcho,“ zabručel Kyp a sledoval, jak se loď prudce zvedá do vzduchu.

Jaina zvedla ruce a dotkla se kognitivní kukly. Jakmile si ji nasadila, informace k ní proudily z každé lodní součástky. Předtím vždy naslouchala lodi se stejnou lhostejností až nechutí, s jakou by byla snášela nutnou, ale odpornou společnost huttského informátora. Předtím měla vždy na palubě dalšího Jediho, který jí pomáhal při komunikaci s lodí. Bez Tahiřina draze zaplaceného spojení s Yuuzhan Vongy a Lowbaccova umění zacházet s organickým navigačním počítačem si Jaina nemohla dovolit přepych chovat se lhostejně. Poprvé v životě se živoucí lodi plně otevřela.

Když se vazba mezi lodí a pilotem prohloubila, zmocnil se jí podivně známý pocit. Něco podobného už předtím zažila dvakrát – jednou, když sestavila svůj světelný meč a naučila se ho používat jako prodloužení své osobnosti a svých sil, a pak když se jí podařilo naladit mladé villipy, které našel Lowbacca v hydroponických kádích. Když o tom teď Jaina přemýšlela, uvědomila si, že tyto dvě zkušenosti měly mnohem víc společného, než by si tenkrát byla pomyslela.

Pohlédla na dva villipy spočívající na řídicím pultu Intrikánky. Sáhla po villipovi, kterého předtím pečlivě naladila, a poklepala na něj, aby ho oživila. Po chvíli se před ní objevila zjizvená tvář válečného pána Tsavonga Laha. Užasle couvl při pohledu na tvář, kterou mu zobrazil jeho villip.

„Zdravím vás, válečný pane,“ řekla Jaina škádlivě. „Pamatujete se na mě? Na dvojče Jacena Sola?“

„Budeš obětována bohům,“ procedil válečný pán skrz zuby, „a pak ti vlastnoručně vyrvu srdce z těla.“

„Pokud ještě máte vlastní ruce, nejspíš nejste ani zdaleka tak dobrý, jak se nás snažíte přesvědčit. Budete muset nasadit někoho jiného – někoho, kdo má skutečnou autoritu a pár náhradních dílů navíc.“

Tsavong Lah vztekle zařval. „Za tato slova sis vykoledovala mnoho bolesti.“

„Vidím to tak, že konverzační schopnosti Vongů za moc nestojí,“ řekla. „Uvidíme, jestli si knězův válečný velitel povede lépe.“

Probudila druhého villipa, který představoval spojení mezi její lodí a knězovým villipem. Když se objevila druhá zjizvená tvář, Jaina si odhrnula vlasy z čela, aby odhalila znamení, které si na něj namalovala – symbol Yun-Harly.

Ozvalo se dvouhlasné zuřivé zavytí. „Já tě dostanu, ženo,“ hrozivě zavrčel mladší válečník. „To ti přísahám při všech bozích, na svou hodnost a na mou svatou čest.“

Jaina přejela nad villipy rukama. Oba se okamžitě složili.

Řítila se na ni yuuzhanvongská stíhačka a všechny ostatní jí uhýbaly z cesty.

Jaina povolala veškerou energii, kterou v sobě našla a která se zhmotnila v temný záblesk. Nechala se jí zaplavit a řídit v boji.

Ponořila se hlouběji do vědomí yuuzhanvongské lodě, kterou pilotovala, a plně se soustředila na let, jak bylo jejím zvykem. Po dobu, která jí připadala jako hodiny, ona a její soupeř kroužili a vyráželi proti sobě, častovali se plazmovými střelami, uhýbali před nimi a blokovali je jako při šermířském souboji. Jaina nemyslela – jednala.

Chvíli to vypadalo jako účinná taktika, ale její ztotožnění se s živoucí lodí bylo příliš silné. Plazmová střela sklouzla po štítech jejího dovin basala a sežehla bok lodi. Jaina pocítila prudký náraz a vykřikla, když jí levou rukou projela nečekaná palčivá bolest. K jejímu překvapení na ní nespatřila žádné znaky vnějšího poranění.

S nejvyšším úsilím se snažila držet při vědomí a začala se celá nořit do temnoty. Znovu se v myšlenkách vrátila zpět ke strašlivému souboji v Šeré akademii. Znovu bojovala s Darthem Vaderem, ale tentokrát ho nedokázala přemoct.

Její protivník o krok ustoupil a strhl si černou přilbu. Objevila se pod ní tvář Kypa Durrona. Zdálo se, že jak boj pokračoval, naplňovalo ho světlo, ve kterém se ztrácely zbytky jeho tmavého přestrojení, a které se pak váhavě natahovalo k ní.

Jaina cítila napůl radost a napůl bolest nad Kypovým dlouhým a pomalým vykoupením, nad dlouhými léty osamění, v němž činil své pokání. Cítila jeho lítost nad tím, že sobecky uvedl v nebezpečí jedinou bytost, která mohla dosáhnout toho, čeho on sám nikdy nebyl schopen.

A byla si zcela jistá, že Kyp se mýlí – ona to nebyla. Cesta k odlišnému chápání Síly nebyla tou, po níž se chtěla vydat.

Další pravda, kterou si uvědomila, byla, že nadále už nemůže popírat pravou podstatu cesty, po níž se vydala. Připadalo jí zvláštní, jako ironie osudu, že to byl právě Kyp Durron, kdo se ji před ní snažil ochránit.

Společně s představou Kypová úsměvu jí vytanula na mysli otázka: Napadlo tě někdy, že bys to mohl být ty, kdo mě bude zachraňovat? Vrať se. Přijdeme na to spolu.

Pomalu si začala razit cestu zpět ke světlu. Kyp se rozplynul a její protivník nabyl tvář a postavu Khaleeho Laha. Jaina bojovala zuřivě, ale každá rána, kterou zasadila, si vybírala daň na jejím vlastním těle.

Postupně si začala uvědomovat, že se na ni soustředí množství světel. Naléhavý hlas, který zněl v jejím komlinku, ji vracel zpět do reality. Řídicí pult lodi zoufale blikal, jak ji světélkující tvorové varovali před hrozícím naprostým selháním systému.

„Jaino, stáhni se. Jsem s tebou. Jsem s tebou.“

Hlas a síla, kterou v sobě měl, ji probrala k vědomí. Ruce měla stále na ovladačích, stále pálila z palubních zbraní – její spojení s lodí zůstalo zachováno. Po chvilce zděšení jí došlo, že s ní hovoří Kyp pomocí komunikačního systému, který nainstaloval Lowbacca.

Nebo s ní možná mluvil jen v jejích představách.

Jaina pohlédla na válečníkovu loď, která kroužila kolem ní a chystala se k dalšímu útoku. Intrikánka se otřásla, když ji zachytil soupeřův dovin basal.

Vtom mezi ně vrazil X-wing, který zaútočil na yuuzhanvongskou stíhačku prudkou přehradnou palbou – a mířil přímo na gravitační pole.

Náhle volná Jaina obrátila svou loď, aby podpořila svého zachránce. Ale X-wing byl zasažen. Dostal se do vývrtky a proměnil se v kometu s ohonem z hořícího paliva. Loď vybuchla a na nebi se objevil zářivě bílý záblesk.

Použila Sílu a pocítila přítomnost známé bytosti – Kyp se katapultoval včas. Obrátila loď a nechala svou pomstu nedokončenou, své otázky nezodpovězené.

Nastavila kurz ke svému mistru Jedi a na cestu, která před oběma ležela.