Prvni planeta smrti

Pár slov o autorovi

V současnosti žije již jen několik málo spisovatelů, kteří mohou vzpomínat na Johna W. Campbella ml., legendu Zlatého věku sci-fi, jako na svého přítele, učitele a rádce. A Harry Harrison je jedním z těch mála.

Když po druhé světové válce dokončil Harrison přerušená studia a stal se profesionálním ilustrátorem — pracoval pro různé newyorské časopisy, zejména však kreslil comicsy — netušil, že jeho životní dráha není dosud definitivně vytyčena. Již tehdy sice psal povídky (ta první, Rock Diver, mu vyšla v r. 1951), nicméně na to, že si nakonec zvolil kariéru svobodného spisovatele, mělo rozhodující vliv jeho přátelství právě s J. W. Campbellem, který mu v r. 1956 nabídl stránky věhlasného sci-fi časopisu Astounding Science Fiction (ASF) k většímu rozletu. A Harrison jeho nabídku dokonale využil.

V období 1957–1960 mu v ASF vyšel seriál dobrodružství Slippery Jima diGrize, kosmického zločince, který je později napraven a stává se ochráncem zákona — mimochodem, základní povídku uveřejnil u nás měsíčník IKARIE, č. 2/90 — a tento seriál vyšel pak souhrnně jako kniha pod názvem The Stainless Steel Rat (Krysa z nerez oceli, 1961). Po velice příznivém ohlasu se příběhy Jima diGrize postupně rozrostly o dalších šest románů.

Ve stejném období publikoval Harrison v ASF ještě jeden seriál — příběhy Jasona dinAlta, dobrodruha a profesionálního hráče, v nehostinném prostředí necivilizovaných planet. Seriál okamžitě čtenářsky zaujal a přinesl časopisu ASF zvýšený náklad. A bylo to na Campbellův popud, že jej Harrison rozšířil na tři samostatné části, které vyšly postupně v knižní podobě: Deathworld 1 (První planeta smrti, 1960), Deathworld 2 (Druhá planeta smrti, 1964) a Deathworld 3 (Třetí planeta smrti, 1968).

Je nepochybné, že se toto období stalo pro Harrisona životním milníkem, za nímž byla již jen jediná cesta: kariéra nezávislého spisovatele.

Harrison napsal dosud 38 sci-fi románů, které se z velké většiny staly bestsellery své doby, a z nich vyšel u nás pouze na Slovensku Captive Universe (1969) pod názvem Zajatý vesmír. Z jeho úspěšných románových seriálů lze uvést ještě humorně laděné příběhy galaktického hrdiny Billa, jejichž první část Bill, the Galactic Hero vyšla v roce 1965 a zatím poslední Bill, the Galactic Hero on the Planet of Tasteless Pleasure (Galaktický hrdina Bill na planetě nechutné rozkoše) v roce 1991, a dále prestižní trilogii West of Eden (Na západ od ráje, 1984), Winter in Eden (Zima v ráji, 1986) a Return to Eden (Návrat do ráje, 1988) o alternativním světě, v němž dinosauři nevyhynuli.

Snad nejambicióznčjším Harrisonovým románem je Make Room! Make Room! (Udělejte proboha místo, 1966) na téma populační exploze, který se v ateliérech MGM dočkal nepříliš zdařilého filmového přepisu pod názvem Soylent Green.

Aktivita Harrisona v žánru nebyla a není omezena jen na psaní. K dokreslení jeho osobnosti lze snad doplnit alespoň to, že se po určitá období věnoval také redigování časopisů (například Amazing Stories a Impulse), vydávání antologií (například na památku J. W. Campbella vydal nejúspěšnější povídky z ASF pod názvem The John W. Campbell Memorial Anthology, 1973), kritice (byl spoluzakladatelem kritického periodika SF Horizons) i organizátorské činnosti (byl iniciátorem prvního světového setkání sci-fi autorů World Science Fiction Writer’s Conference v roce 1976 v Dublinu).

Přesto přese všechno je to Harry Harrison autor románů, který přispěl k obohacení žánru nejvíc, a my si nemůžeme než přát, aby stejnou měrou přispěl i v dalších letech.