ězdné Války: Z Dobrodružství Luka Skywalkera

VIII.

Solo zběžně kontroloval údaje na displejích a číselnících. Občas položil drobnou krabičku k několika senzorům. Podíval se na výsledky a s úlevou řekl Lukovi a Benovi: “S vašimi císařskými přáteli si už nemusíte dělat starosti. Teď už nás nedokážou vystopovat. Říkal jsem vám, že je setřeseme.” Kenobi ani nepokývl na odpověď, protože něco vysvětloval Lukovi.

“Nemusíte mi děkovat všichni na jednou,” zavrčel mírně naštvaný Solo. “Mimochodem, podle palubního počítače se dostaneme na oběžnou dráhu Alderaanu v nula dva sto. Po našem maličkém dobrodružství nejspíš budu muset zmáknout novou registraci.”

Odebral se ke svým přístrojům. Minul při tom malý kulatý stůl. Deska byla pokryta zespoda osvětlenými čtverci. Po stranách byly umístěny počítačové klávesnice. Na desce stolu byly třírozměrné figurky.

Chewbacca se nakláněl nad jednou stranou stolu, bradu opřenou o své mohutné ruce. Velké oči mu zářily a vousiska směřovala vzhůru. Vše nasvědčovalo tomu, že je se sebou náramně spokojený. To trvalo, dokud Artoo Detoo nevztáhl svou krátkou klepetovitou ručku a nedotkl se vlastní klávesnice. Jedna z figurek rázně vykročila. Přešla desku a zastavila se na novém čtverečku. Wookie si promyslel nové rozestavení a po jeho tváři přelétl výraz zmatku a pak hněvu. Díval se po celé desce a pak nahrnul na nevinný stroj záplavu urážek. Artoo Detoo odpověděl jen pípnutím, ale Threepio brzy zasáhl ve prospěch svého méně výřečného druha.

“Táhnul správně, pane. Nadávání vám nepomůže.” Půtka vyvolala Solovu zvědavost. Podíval se přes rameno a lehce se zamračil.

“Nech ho být. Tvůj kamarád tak jako tak vede. Není radno Wookie dráždit.”

“V zásadě sympatizuji s vaším názorem, pane,” opáčil Threepio, “ovšem zde jde o princip. Existují určité standardy chování, jichž se musí držet každá myslící bytost. Pokud je někdo z jakýchkoli důvodů překračuje, například zastrašováním, vzdává se svého práva na označení inteligentní.”

“Doufám, že si na to oba vzpomenete,” poradil jim Solo, “až se do vás Chewbacca pustí.”

“Ostatně naproti tomu,” pokračoval Threepio neochvějně, “chamtivost a zneužívání převahy nad slabším protivníkem jsou známky nesportovního chování.” To zase vyvolalo uražené pípání ze strany Artoo Detoo. Oba roboti se v zápětí pustili do prudké elektronické hádky. Chewbacca na ně střídavě něco poštěkával a mával na ně, zatímco průsvitné figurky čekaly na hrací desce.

Luke strnule stál uprostřed kabiny, stranou hádky. Aktivovaný laserový meč držel připravený nad hlavou. Luke zaujímal útočné a obranné postoje s touto starobylou, slabě bzučící zbraní. Ben Kenobi se na to znalecky díval. Solo občas pohlédl na Lukovi podivné pohyby. Na jeho podlouhlé tváři byl patrný výsměch.

“Ne, Luke.. Tvoje seky musí být ladné. Nesmíš být tak zbrklý,” poučoval Kenobi vlídně. “Pamatuj, že síla je vždy všudypřítomná. Vyzařuješ ji ze sebe, takže tě obklopuje. Bojovník řádu Jedi dokonce cítí sílu jako hmatatelný objekt.”

“Je to nějaké energetické pole?” vyzvídal Luke.

“Je to energetické pole a cosi navíc,” pokračoval Kenobi téměř tajemně. “Je to aura, která současně poslouchá i poroučí. Je to nicota schopná způsobit zázraky.” Chvilku vypadal zamyšleně. “Nikdo, ani vědci řádu rytířů Jedi nedokázali sílu přesně definovat. A možná, že to nikdo nikdy nedokáže. Lze ji vysvětlovat jak magicky, tak vědecky. Ovšem, co jiného je magik než teoretik vstupující do praxe? Teď to zkusíme znovu.”

Starý muž uchopil stříbřitou kouli velikosti mužské pěsti. Byla pokryta jemnými anténami, některé křehké jako tykadla motýlů. Hodil ji před Luka a díval se, jak se zastavila pár metrů před mladíkovým obličejem. Luke zostražitěl.

Koule kolem něho pomalu kroužila. Při změně pozice se jí stavěl tváří. Na jednou bleskurychle vyrazila vpřed a zastavila se jen metr před ním. Lukovi se nepodařilo ji odrazit. V zápětí se vrátila na původní místo. Luke se stahoval na stranu. Ve snaze vyrovnat se senzorům koule stahoval meč vzad a chystal se k výpadu. Když ho podnikl, koule vyrazila a ocitla se mu za zády.

Z jedné z antén vytryskl proud červeného světla a zasáhl Luka do zadní části stehna právě ve chvíli, když švihal mečem – ale pozdě. Paprsek ho srazil k zemi. Luke si třel brnící nohu a snažil se nevnímat Solovy výbuchy výsměchu.

“Bláznivý náboženství a zbraně po dědečkovi, co je to proti dobrýmu blasteru u boku,” chechtal se pilot.

“Nevěříš na sílu?” ptal se Luke a snažil se znovu postavit na nohy. Zmrtvující účinek paprsku brzy přešel.

“Prošmejdil jsem galaxii z jednoho konce na druhý,” chvástal se pilot, “a vyděl jsem spoustu podivnejch věcí. Moc velkou spoustu na to, abych věřil na něco, jako je ta vaše síla. Moc velkou spoustu na to abych si myslel, že něco může někoho dostat pod kontrolu. O svým osudu rozhoduju já – a žádný polomystický silový pole.”

Kývnul na Kenobiho. “Bejt tebou, tak mu to neberu. Je to chytrej starej pán a zná hodně triků a fíglů. Mohl by tě zmáknout, abys mu sloužil.” Kenobi se jen mile usmál a pak se znovu obrátil k Lukovi.

“Měl bys to zkusit znovu, Luke,” řekl vlídně. “Musíš se pokusit odloučit svoje akce od vědomé kontroly. Zkus nesoustředit se na nic konkrétního, ani očima, ani duševně. Musíš nechat svoji mysl plynout, plynout. Jenom tak můžeš použít sílu. Musíš se dostat do stavu, kdy jednáš podle toho, co cítíš, ne podle toho, co sis do předu usmyslel. Musíš přestat uvažovat. Uvolni se, nemysli.”

Hlas starého muže poklesl až do jakéhosi uspávajícího bzučení. Když zmlkl, chromová koule na Luka zaútočila. Ukolébán Kenobiho hypnotizující melodií jí Luke neviděl útočit. Kdo ví, zda vůbec něco jasně viděl. Ale když se koule přiblížila, otočil se s ohromující rychlostí, meč vyletěl vzhůru a podivným způsobem sekl.

Červený paprsek vyzářený koulí odletěl na stranu. Koule přestala hučet, spadla na zem, bylo po všem. Luke se na ní díval s úžasem. Pomrkával, jako kdyby se probral z kratičkého spánku.

“Vidíš, že to dokážeš,” řekl mu Kenobi. “Lze se to naučit. Teď se musíš učit používat síly podle vlastního přání, musíš se jí naučit vědomě kontrolovat.” Kenobi odešel ke straně, za jednou skřínkou objevil velikou přilbu a přinesl ji Lukovi. Nasadil mu ji na hlavu. Mladík vůbec nic neviděl.

“Nevidím,” huhlal Luke. Otáčel se na místě a Kenobi musel ustoupit, aby se dostal z dosahu nebezpečného meče. “Jak mám bojovat?”

“Pomocí síly,” vysvětlil starý Ben. “Posledně jsi taky kouli neviděl, když ti šla po nohou a odrazil jsi její paprsek. Zkus prožít ten pocit znovu.”

“Nedokážu to,” naříkal Luke. “Zase mě trefí.”

“Netrefí, když si budeš věřit,” naléhal Kenobi. Lukovi to nepřipadalo moc přesvědčivé. “Jenom tak si můžeš být jist, že je na sílu spolehnutí.” Kenobi zaváhal, protože si všiml, že skeptický Corellián se otočil a dívá se. Pro Luka by nebylo dobré, kdyby se sebevědomý pilot při každé chybě smál. Nebylo by ale právě tak šťastné mladíka rozmazlovat. Nezbýval na to ostatně čas. Hoď ho do vody, snad poplave, rozhodl se Ben pevně. Naklonil se nad chromovou koulí a stiskl na ní tlačítko. Pak ji vyhodil přímo vzhůru. Snášela se k Lukovi.

V polovině cesty se zarazila a začala padat. Luke po ní sekl mečem. Protože do seku vložil moc vůle, byl příliš pomalý. Anténka opět zazářila. Tentokrát karmínová jehla zasáhla Luka přímo do míst, na kterých sedí. Přestože nebyla nebezpečná, pěkně jí pocítil.

Lukovi uklouzl bolestivý výkřik. Vyskočil a pokusil se mučitele zasáhnout.

“Uvolni se,” připomínal mu starý Ben. “Osvoboď se. Snažíš se používat očí a uší. Nepřemýšlej a užívej zbytku mysli.” Mladík náhle vstal a trochu se zakymácel. Koule byla stále za jeho zády. Opět změnila směr. Zaútočila a vypálila.

Ve stejnou chvíli kmitl laserový meč a přesně odrazil paprsek. Koule tentokrát nespadla. Ustoupila o tři metry a zůstala tam viset ve vzduchu. Luke si uvědomil, že bzučení koule už mu nedoléhá k uším. Opatrně vykoukl zpod přilby. Tvář měl poznamenanou potem a vyčerpáním.

“Dostal jsem…”

“Říkal jsem ti, že to půjde,” oznámil mu Kenobi s uspokojením.

“Jakmile začneš důvěřovat svému vnitřnímu já, nic tě nemůže zastavit. Říkal jsem ti, že máš v sobě hodně ze svého otce.”

“Měl jsi kliku,” zavrčel Solo a znovu se věnoval svým přístrojům.

“Moje zkušenost nezná nic, co by se dalo nazvat štěstím, mladý příteli. Existují jenom příznivá spojení rozličných faktorů, která ovlivní události v něčí prospěch.”

“Říkejte tomu, jak chcete,” odtušil Corellián lhostejně. “Bejt dobrej proti simulátoru je jedna věc. Bejt dobrej proti živý hrozbě je druhá věc.” Zatímco hovořil, malá kontrolka na druhé straně kabiny začala blikat. Chewbaccovi to neušlo a upozornil ho na to. Solo se podíval na pult a oznámil svým cestujícím:

“Blížíme se k Alderaanu. Brzy zbrzdíme a přejdeme na podsvětelnou. Jdeme na to Chewie.” Chewbacca vstal od hry a následoval společníka do pilotní kabiny. Luke se díval, jak odcházejí, ale nemyslel na to, že brzy budou na Alderaanu. Hořel čímsi jiným, čímsi, co zřejmě narůstalo a zrálo kdesi vzadu v jeho mozku, čím více se tím zabýval.

“Poslyš, já jsem něco cítil. Mohl jsem skoro vidět obrysy simulátoru.” Ukázal před sebe na visící přístroj. Kenobi měl slavnostní hlas.

“Luku, učinil jsi první krok do jiného rozměru.”

Tucty hučících a bzučících přístrojů vyvolávaly dojem, že pilotní kabina je v úl v plné činnosti. Solo a Chewbacca upírali pozornost na nejdůležitější přístroje. “Drž ji… připrav se, Chewie.” Solo udělal několik manuálních korekcí.

“Připraven na podsvětelnou .. připraven… hoď nás tam Chewie.”

Wookie čímsi otočil na konzoli před sebou. Solo současně zatáhl za poměrně velikou páku. Dlouhé pruhy Dopplerovým efektem prodlouženého světla hvězd se zkrátily do pouhých čárek a nakonec do povědomých ohnivých bodů. Přístroje na konzoli ukazovaly nulu. Obrovská hmota zářící skály se vynořila z nicoty a deflektory lodi jí jentaktak odrazily. Millenium Falcon se prudce zhoupla.

“Co tohleto…” zavrčel zcela užaslý Solo. Chewbacca usazený na vedlejším sedadle nenabídl žádný komentář. Několik páček vypnul a jiné zapojil. Loď zachránil jen Solův zvyk vynořovat se z nadsvětelné rychlosti se zapnutými deflektory – pro případ, že nějací nepřátelsky naladění chlápkové by na něho mohli čekat. Cestou do pilotní kabiny Luke jen s obtíží zachovával rovnováhu.

“Co se děje?”

“Jsme zpátky v normálním prostoru,” sdělil mu Solo. “Jenže jsme se dostali do nejhorší meteorické bouře, jakou jsem vyděl. Na žádný mapě jí nemáme.” Hleděl na několik indikátorů. “Podle galaktického atlasu máme správnou polohu. Jenom něco tu chybí: Alderaan.”

“Chybí? To je přece pitomost!”

“Já se s tebou nehádám,” odpověděl Corellián pochmurně, “ale podívej se sám.” Ukázal na pult. “Třikrát jsem překontroloval přístroje. S palubním mozkem je všechno ou kej. Teď by tu měla svítit planeta, jenže tu žádná není. Nic… jenom trosky.” Odmlčel se. “Podle úrovně energie venku a objemu trosek bych řekl, že Alderaan… vybuchl. Úplně.”

“Zničili ho…” zašeptal Luke, ohromený tak nepředstavitelnou katastrofou. “Ale – jak?”

“Impérium,” ozval se pevný hlas. Ben Kenobi přišel za Lukem. Upíral svoji pozornost na prázdnotu před nimi i na to, co nechali za sebou.

“Ne,” zavrtěl Solo pomalu hlavou. Také byl svým způsobem ohromen nestvůrností toho, co nadhodil starý muž. Že by nějaké lidské společenství si vzalo na zodpovědnost zničení celého osídlení, celé planety… “Ne. Tohle by nedokázala celá imperiální flotila. Tisíc lodí by muselo soustředit veškerou palebnou sílu. Nic takového neexistuje.”

“Řekl bych, že bychom se měli odsud dostat,” bručel Luke.

“Jestli že to bylo opravdu Impérium…”

“Nevím, co se tu stalo,” přerušil ho Solo hněvivě, “ale jedno ti povím. Impérium není…” Zvukový signál hlasitě zahučel a na palubní desce současně zazářila kontrolka. Solo se naklonil nad přístroji.

“Nějaká loď,” oznámil. “Zatím nepoznám typ.”

“Někdo třeba přežil – a může nám říci, co se stalo,” nadhodil Luke s nadějí v hlase. Další slova Bena Kenobiho zničila víc než pouhou naději. “Je to císařská stíhačka.”

Chewbacca najednou hněvivě zaštěkal. Před průzorem rozkvetla ohromná kytice zkázy. Prudce udeřila do jejich lodi. Nevelká koule s dvojicí křídel proletěla kolem průzoru pilotní kabiny.

“Sledovali nás!” vykřikl Luke.

“Od Tatoinu? To nemohli,” namítl Solo nevěřícně. “Hyperprostorem to nejde.” Kenobi studoval identifikační displej.

“Máš pravdu, Hane. Je to stíhačka krátkého doletu typu TIE.”

“Kde by se tu vzala?” chtěl vědět Corellián. “Nikde tu není žádná císařská základna. To nemohl udělat TIE.”

“Vyděl si ho letět kolem.”

“Vím. Vypadal jako stíhačka TIE, ale jak je to se základnou?”

“Má na spěch,” poznamenal Luke, který studoval obrazovku. “Je jedno, kam letí. Podstatné je, že máme malér.”

“Zatím ne, dokud se dá něco dělat,” prohlásil Solo. “Chewie, zruš mu vysílání. Pustíme se za ním.”

“Nejlepší by bylo nechat ho být,” nadhodil Kenobi přemýšlivě. “Už tak je mimo dosah.”

“Ne na dlouho.”

Následovalo několik minut, kdy pilotní kabinu vyplňovalo napjaté ticho. Všechny oči se upíraly na obrazovku a na průzor. Císařská stíhačka se nejdřív pokusila o složitý únikový kurs, ale marně. Ukázalo se, že Solova loď je překvapivě obratná. Seděla stihačce v týle a ustavičně zkracovala vzdálenost. Pilot stíhačky viděl, že své pronásledovatele nesetřese, a očividně zapnul motory na plný tah.

Jedna z hvězd vpředu se více rozzářila. Luke se zamračil. Pohybovali se rychle, ale zase ne tak rychle, aby se některý z kosmických objektů tak rychle zvětšoval. Něco tu nehrálo.

“Tak malá stíhačka se nemůže sama odvážit tak hluboko do kosmu,” poznamenal Solo.

“Musela se ztratit. Utrhla se od nějakého konvoje nebo něčeho takového,” teoretizoval Luke.

Solo vesele komentoval: “Už mu nezbyde moc času, aby nás někomu prozradil. Za minutu nebo dvě ho máme.” Hvězda před nimi se dále rozjasňovala. Nabývala kulovitého tvaru.

“Letí tam na ten měsíček,” zabručel Luke.

“Impérium tady má asi hlásku,” připustil Solo. “Jenže podle atlasu Alderaan neměl žádné měsíce.” Pokrčil rameny. “Galaktická topografie nebyla nikdy moje silná stránka. Zajímali mě jenom planety a měsíce, na kterých jsem měl zákazníky. Stejně si ale myslím, že ho dostaneme dřív, než stačí přistát. Máme ho skoro na dostřel.”

Stále se přibližovali. Krátery a hory na měsíci bylo už zřetelně vidět. Něco ale na nich bylo divného. Krátery byly příliš pravidelné, hory příliš kolmé, kaňony a údolí příliš přímé. Nic tak rozmarného jako je vulkanická činnost nemohlo povrch takhle zformovat.

“Není to měsíc,” vydechl Kenobi tiše. “Je to kosmická stanice.”

“Na kosmickou stanici je to moc velký,” namítl Solo. “Ta velikost! Nemohl to nikdo postavit – nemohl!”

“Mám z toho divný pocit,” komentoval Luke. Obvykle klidný Kenobi najednou vykřikl:

“Otoč loď! Odleťme odsud.”

“Jasně, starej pane. Máte pravdu. Plnej zpáteční tah, Chewie.”

Wookie začal přestavovat ovládání. Loď zřetelně zpomalila a opsala širokou zatáčku. Maličká stíhačka pokračovala v cestě k obrovité stanici, aby se na konec nechala pohltit její nesmírnou hmotou. Loď se otřásala a sténala pod náporem neviditelných sil. Chewbacca něco zavrčel na Sola.

Kontrolní signály zakvílely na protest a všechny přístroje na palubní desce se jeden po druhém zbláznily. Ať dělal co dělal, Solo nedokázal zabránit gargantuovské stanici, aby se nenafukovala stále víc a víc, až vyplnila celé nebe. Luke zoufale hleděl na pomocná zařízení velká jako hory, na diskové antény širší než celé Mos Eisley.

“Proč se k ní pořád blížíme?”

“Už je pozdě,” zašeptal Kenobi měkce. Pohled na Sola mu potvrdil jeho obavu.

“Zachytilo nás jejich tažný pole – nejsilnější, jaký jsem kdy viděl. Vtahuje nás to dovnitř,” zabručel pilot.

“Tím chceš říct, že se nedá nic dělat?” zeptal se Luke. Cítil neuvěřitelnou bezradnost. Solo hleděl na displeje přetížených senzorů a zavrtěl hlavou.

“Proti téhle síle nic. Jedeme na plno, kamaráde, a nehne to s náma ani o zlomek stupně. Nemá to cenu; vypnu motory, nebo nám shoří. Nenechávám se jen tak vcucnout bez boje!” Už chtěl opustit pilotní křeslo, když ho zadržela věkem poznamenaná, ale silná ruka, opřená o rameno. Na obličeji starého muže byly vidět starosti – ale kromě toho náznak něčeho méně pochmurného.

“Jestliže v boji nemůžeš zvítězit – nuže, chlapče, jsou vždycky jiné možnosti než boj.” Čím více se loď blížila, tím zřetelnější byly skutečné rozměry stanice. Kolem rovníku stanice se táhl pás umělých kovových horstev. Přístavní mola natahovala své chamtivé prsty dva kilometry nad povrch.

Millenium Falcon se změnila v pouhou miniaturní skvrnku na pozadí šedivého tělesa stanice. Jedna z těch ocelových panožek ji k sobě přitahovala a nakonec ji spolkla. Kovová hladina se zavřela nad vstupem a loď zmizela, jako by nikdy nebyla existovala.

Vader hleděl na pestré šiky hvězd, zobrazené na displeji v konferenčním sále. Tarkin rozmlouval opodál s admirálem Mottim. První použití nejmocnějšího ničícího stroje všech dob nemělo kupodivu žádný vliv na tuto mapu, která sama zobrazovala jen maličkou část jediné nepříliš rozměrné galaxie. Bylo by třeba mikroskopického zkoumání této mapy, aby se projevilo slabé zmenšení vesmírné masy, zaviněné zmizením Alderaanu.

Planeta se svými mnoha městy, farmami, továrnami a zrádci, připomněl si Vader. Přes všechen pokrok a důmyslné technické metody ničení počínání lidstva nezanechávalo stop na lhostejném, nepředstavitelně rozsáhlém vesmíru. Jestliže se splní Vaderovy plány, toto všechno se změní. Dobře si uvědomoval, že dvěma mužům, kteří za jeho zády štěbetali jako opice, chyběl přes jejich všechnu inteligenci a zaujetí smysl pro rozměry.

Tarkin i Motti měli talent a ambice, jenže viděli věci v měřítku lidské malosti. Je to škoda, uvažoval Vader, že jim chybí velkorysost odpovídající jejim schopnostem. Žádný z nich ovšem nebyl Temným pánem. Nedalo se tedy od nich moc velkého očekávat. Teď byli užiteční a také nebezpeční, avšak jednoho dne budou smeteni jako Alderaan. Dnes si nemohl dovolit je nebrat v úvahu. A přesto že by dal přednost společnosti sobě rovných, musel si znechuceně připustit, že v danou chvíli neměl nikoho sobě rovného. Nicméně se otočil a vstoupil jim do hovoru.

“Ať princezna tvrdila cokoli, obranný systém Alderaanu byl stejně silný, jako všude v Impériu. Usuzuji z toho, že naše ukázka byla ve své důkladnosti přesvědčivá.” Tarkin se k němu otočil a přikývl.

“V tuto chvíli informujeme senát. Brzy oznámíme likvidaci Aliance, jakmile vyřídíme jejich hlavní vojenskou základnu. Uvidíte, že všechny systémy, které mají sklony se od nás odtrhnout se brzy postaví do řady po té, kdy jsme zneškodnili Alderaan, hlavního dodavatele střeliva.”

Císařský důstojník vstoupil do místnosti. Tarkin se k němu otočil.

“Prosím, co se děje, Cassi?” Nešťastný důstojník se tvářil jako myš, kterou poslali přivázat kočce zvonek na ocas.

“Pane guvernére, předsunutá výzkumná hlídka se dostala k Dantooinu a obletěla ho. Nalezla pozůstatky povstalecké základny… Podle jejich názoru je už nějaký čas opuštěná. Možná po celá léta. Pokračuje v podrobném průzkumu zbytku systému.” Tarkin se zatvářil omluvně a pak jeho hněvivá tvář nabyla barvy granátového jablka.

“Lhala! Lhala nám!” Nikdo to vidět nemohl, ale zdálo se, že Vader se za svou maskou směje.

“Takže to byla první výměna nepravd. Říkal jsem vám, že nikdy povstalce nezradí, leda že by nás tím chtěla zničit.”

“Okamžitě ji zlikvidujte,” guvernér jen ztěží vyslovoval.

“Uklidněte se, Tarkine,” nabádal ho Vader. “Vy by jste tak lehkomyslně zničil naší jedinou stopu k povstalecké základně? Může mít pro nás pořád ještě cenu.”

“Pche! Vždyť jste to řekl sám, Vadere: už z ní nic nedostaneme. Najdu tu tajnou pevnost, i kdybych měl zničit všechny hvězdné systémy v daném sektoru. Já…” Přerušilo ho tiché uctivé pípnutí.

“Co je to?” tázal se podrážděně. Z neviditelného reproduktoru se ozval hlas: “Pánové, zajali jsme malou obchodní loď, která vstoupila do oblasti Alderaanu. Rutinní prověrka ukazuje, že její značení souhlasí se značením lodi, která si probila cestu z Mos Eisley v systému Tatoine a unikla do hyperu dřív, než jí imperiální lodi stačily zablokovat.” Tarkin se zatvářil zmateně.

“Mos Eisley? Tatoine? Co je to? O co tady jde, Vadere?”

“Jde o to, Tarkine, že alespoň jednu z našich dosud nepřekonaných obtíží odstraníme. Někdo se zřejmě zmocnil chybějících záznamových pásků, dozvěděl se, komu patří a pokusil se vrátit je majitelce. Takže jim usnadníme setkání se senátorkou.” Tarkin chtěl něco říct, ale zaváhal a pak souhlasně přikývl.

“Velmi případné. Ponechám tu věc ve vašich rukou, Vadere.” Temný pán se lehce uklonil. Tarkin na jeho gesto odpověděl ledabylým zasalutováním. Pak se otočil a vypochodoval z místnosti. Zanechal tu Mottiho, který se zmateně díval po ostatních.

Loď seděla tiše v přistávací hale rozsáhlého přístaviště. Před spuštěnou rampou vedoucí do lodi stálo třicet císařských vojáků. Vader se zastavil u kraje rampy. Právě si prohlížel loď, když k němu přistoupil důstojník s několika vojáky.

“Na naše opakované signály neodpověděli, pane, takže jsme rampu aktivovali zvenčí. S nikým jsme nedosáhli kontaktu ani komunikátorem, ani osobně.”

“Vyšlete dovnitř svoje muže,” poručil Vader. Důstojník se otočil, předal rozkaz důstojníkovi a ten zaštěkal rozkazy. Množství těžce ozbrojených vojáků vystoupilo po rampě do přechodové komory.

Postupovali se zřejmou opatrností. Rozdělili se do skupin po třech a rychle se rozptýlili po celé lodi. Chodby duněly pod kročejemi jejich kovových bot a dveře se při každé aktivaci ochotně odsouvaly.

“Prázdná,” prohlásil na konec velící seržant překvapeně.

“Prohlédněte pilotní kabinu.”

Několik vojáků vykročilo vpřed. Odsunuli dveře jen proto, aby shledali, že pilotní křesla jsou stejně prázdná, jako zbytek lodi. Kontrolní přístroje byly deaktivovány a systémy vypnuty. Na konzoly potměšile mrkala jediná kontrolka. Seržant k ní přistoupil, zjistil zdroj světla a aktivoval příslušné spínače. Na vedlejší obrazovce se objevil výpis.

Pozorně ho prostudoval, otočil se a předal informaci svému nadřízenému, který čekal v hlavní kajutě. Tento hodnostář pozorně poslouchal, pak se otočil a volal dolů na kapitána a na Vadera.

“Na palubě nikdo není, pánové. Podle lodního deníku posádka opustila loď brzy po startu a poslala ji v automatickém režimu na Alderaan.”

“Mohla to být lest,” uvažoval kapitán nahlas. “Mohli by pořád být na Tatoinu!”

“Možná,” řekl Vader neochotně.

“Schází několik záchranných člunů,” pokračoval důstojník.

“Našli jste na palubě nějaké droidy?” volal nahoru Vader.

“Ne, pane – žádného. Pokud tu nějací byli, museli opustit loď s organickou posádkou.” Vader otálel s odpovědí. Když se k ní dostal, z hlasu byla patrná nejistota.

“Nezdá se mi to. Pošlete na palubu plně vybavený skanovací tým. Prohlédněte každý centimetr té lodi. Udělejte to co nejdřív.” S tím se otočil a vypochodoval z hangáru, pronásledován mučivým pocitem, že přehlédl něco podstatného.

Důstojník dal ostatním vojákům rozchod. Na palubě lodi zůstala už jen jediná osamělá postava. Prozkoumávala prostor nad konzolemi v pilotní kabině a pak se rozeběhla za svými druhy. Muž se těšil, že už bude z této strašidelné lodi pryč, zpátky v pohodlném prostředí kasáren. Prázdnou lodí duněly jeho těžké kročeje. Tlumené zvuky rozkazů, jež dole vydával důstojník, se vzdálily.

Na palubě se nic nehýbalo, jen část podlahy se chvěla. Chvění se najednou zvětšilo. Dva kovové panely odskočily a pod nimi se objevil pár rozcuchaných hlav. Han Solo a Luke se rychle rozhlédli a oddychli si, když se přesvědčili, že loď je opravdu prázdná.

“To je klika, že jsi vybudoval tyhle skrýše,” poznamenal Luke. Solo neměl tak rozjařenou náladu.

“Kde jsi myslel, že pašuju zboží – v hlavní kajutě? Fakt je, že mě nikdy nenapadlo, že budu pašovat sám sebe.” Prudce sebou trhl, protože se najednou něco ozvalo, ale byl to jen další panel, který se sunul na stranu.

“Tohle je směšné. Nemůže to vyjít. I kdyby se mi podařilo odstartovat a dostat se přes uzávěr–” ukázal prstem vpřed, “nikdy neuniknu tomu přitahovacímu paprsku.” Otevřel se další panel a objevila se tvář postaršího nezbedy.

“Tohle nech na mě.”

“Myslel jsem si, že nám povíte něco podobnýho,” zavrčel Solo. “Vy jste cvok, starej pane.” Kenobi se na něho usmál.

“Co říci člověku, který připustí, aby si ho najal blázen?” Solo si něco vrčel pod vousy, zatímco se soukal ze skrýše. Chewbacca to provázel řádným vrčením.

K rampě se dostavili dva technici. Ohlásili se dvěma strážným.

“Loď je vaše,” řekl jim jeden z vojáků. “Jestliže vaše skanery něco najdou, okamžitě to hlaste.” Muži přikývli a jali se vléci svoji těžkou výbavu nahoru po rampě. Když zmizeli uvnitř, ozvala se silná rána. Oba strážci se otočili a pak zaslechli, jak někdo volá: “Hej, vy tam dole, nemohli by jste nám s tím píchnout?” Jeden voják pohlédl na svého druha. Ten pokrčil rameny. Oba se vypravili nahoru po rampě a bručeli, jaká jsou tyhle technici nemehla. Následoval další zvuk, ale tentokrát ho už nikdo neslyšel.

Nicméně nepřítomnost dvou vojáků brzy nezůstala nepovšimnuta. Službu konající důstojník vyhlédl z okna malé strážnice nedaleko vchodu do lodi a zamračil se, když nespatřil po strážných ani stopy. Nevylekalo ho to, ale jakousi starost měl, a proto přešel ke komunikátoru a promluvil do něho, aniž spustil z lodi oči.

“THX1138, proč nejste na svém stanovišti? THX1138, slyšíte mě?” Z reproduktoru to jen praskalo. “THX1138, proč neodpovídáte?” Důstojník začal propadat panice, když se obrněná postava objevila na rampě a zamávala na něho. Ukázala na pravou stranu přilby a zaklepala na ni na znamení, že komlink uvnitř nefunguje. Dozorčí důstojník znechuceně potřásl hlavou, hněvivě pohlédl na svého zástupce a vydal se ke dveřím.

“Převezměte to tu. Máme tu zase jednu špatnou vysílačku. Půjdu se podívat co se dá dělat.” Aktivoval dveře a sotva se odsunuly, vykročil vpřed – a zase v šoku ustoupil. Obrovská chlupatá postava vyplňovala celé dveře. Chewbacca skočil dovnitř s řevem, který se zařezával do morku kostí, a ohromeného důstojníka složil jedinou ranou pěstí o průměru pánve. Pobočník už byl na nohou a sahal po osobní zbrani, když jím prošel energetický paprsek a probil mu srdce.

Solo odklopil obličejový štít své přilby, ale znovu ho vrátil na místo a vběhl za Wookiem do místnosti. Kenobi a droidi vklouzli za nimi. Luke, také oděný do brnění nešťastného císařského vojáka, uzavíral voj. Luke zavřel za sebou dveře a nervózně se rozhlížel.

“Div, že tu ještě není celá stanice, po tom řevu a střílení po všem, co se jen hne.”

“Jen ať přijdou,” přál si Solo, nesmyslně rozjařený dosavadním úspěchem. “Mám radši pořádnou pranici než takovéhle plouhání kolem dokola.”

“Možná že na smrt pospícháš,” odsekl Luke, “já ale ne. Díky tomu plouhání jsme na živu.” Corellián se na Luka kysele podíval, ale neřekl nic. Pozorovali Kenobiho, který ovládal neuvěřitelně složitý počítač se samozřejmostí a důvěrou člověka, který je už dávno navyklí obsluhovat nejkomplikovanější stroje. Na obrazovce okamžitě zazářila mapa sekcí bitevní stanice. Starý muž se naklonil blíž a pečlivě obrazovku studoval.

Zatím Threepio s Artoo Detoo přešli vedle k neméně složitému panelu. Artoo Detoo najednou strnul a začal divoce pohvizdovat nad něčím, co našel. Solo a Luke na okamžik zapomněli na rozdílné náhledy stran taktiky a přiskočili k robotům. Chewbacca se zabýval tím, že držel za palce nohou službu konajícího důstojníka hlavou dolů.

“Zapoj ho,” navrhl Kenobi, ohlížeje se ze svého stanoviště před velkou obrazovkou. “Mohl by vytáhnout informace ze sítě celé stanice. Podívejme se, jestli dovede najít místo, odkud se ovládá tažné pole.”

“Co kdybychom pole odsud vypnuli?” chtěl vědět Luke. Tentokrát přišel s námitkou Solo.

“To tak. Aby ho zase zapnuli, sotva bychom vypadli z doku na jednu lodní dýlku.” Lukovi spadnul hřebínek.

“No jo. To mě nenapadlo.”

“Aby se nám povedl čistý útěk, musíme tažné pole vypojit u jeho energetického zdroje, Luku,” usměrnil ho starý Ben laskavě. Artoo Detoo zatím objevil otevřenou zásuvku počítače a vrazil do ní svojí klepetovitou ruku. Na panelu před ním okamžitě ožila galaxie světel a místnost se vyplnila hukotem strojů běžících na plný výkon. Uběhlo několik minut, než se malému droidovi podařilo nasáknout informace jako kovová houba. Po té se hučení zmírnilo a robot začal cosi pípat.

“Našel to, pane!” oznámil Threepio vzrušeně. “Tažné pole je připojeno k hlavnímu reaktoru na sedmi místech. Životně důležitá data nejsou přístupná, ale pokusí se vytáhnout ta hlavní přes monitor.”

Kenobi přenesl svoji pozornost z velké obrazovky na menší displej nedaleko Artoo Detoo. Data se na ní začala honit takovou rychlostí, že je Luke nestačil sledovat, ale Kenobi si z těch rozmazaných schémat nějaký obrázek zřejmě udělal.

“Nemyslím si, že kdokoli z vás, mládenci s tímhle pohne,” řekl jim. “Musím na to sám.”

“To by mi perfektně páslo,” řekl Solo vzdorně. “Už jsem se namakal víc, než jsme se pro tuhle cestu dohodli. Jenže vykopnout tažný pole ze kšeftu potřebuje víc, než vaše čáry máry, starej pane.” Luke se ale nenechal tak snadno zapudit.

“Chci jít s tebou.”

“Nesmíš být netrpělivý, mladý Luku. Vyžaduje to znalosti které jsi ještě neovládl. Zůstaň zde a dohlédni na droidy. Čekejte na moje znamení. Droidi se musí dostat k povstaleckým silám, nebo mnoho dalších světů potká stejný osud jako Alderaan. Důvěřuj síle, Luku – a čekej.” Kenobi na posledy pohlédl na tok informací na monitoru a upravil si laserový meč u boku. Přistoupil ke dveřím, odsunul je, pohlédl vpravo pak vlevo a zmizel v dlouhé zářící chodbě. Jakmile odešel, Chewbacca zavrčel a Solo souhlasně přikývl.

“Máš pravdu, Chewie!” Otočil se k Lukovi. “Kde jsi vykopal tuhle starou zkamenělinu?”

“Ben Kenobi – generál Kenobi – je velký muž,” zaprotestoval Luke pyšně.

“Velkej mistr průšvihů,” odfrkl Solo. “Generál! Ať mě tryska spálí. Ten nás odsud nedostane.”

“Máš lepší nápad?” odsekl Luke vyzývavě. “Lepší je dělat cokoli, než tady dřepět a čekat, až nás přijdou sebrat. Kdybysme…”

Od počítačové konzole se ozvalo hysterické hvízdání. Luke spěchal k Artoo Detoo. Malý robot poskakoval po svých pařezovitých nožkách.

“Co tohle má být?” zeptal se Luke Threepio. Také velký robot vypadal zmateně. “Obávám se, že mu nerozumím, pane. Říká – našel jsem ji, a pořád opakuje: Je tady, je tady.”

“Kdo? Koho našel?” Artoo Detoo obrátil k Lukovi plochou blikající tvář a naléhavě zapípal.

“Princeznu Leiu,” oznámil Threepio po chvilce ostražitého naslouchání. “Senátorka Organa – zřejmě jde o tutéž osobu. Myslím, že jde o ženu ze záznamu.” Luke si v duchu vybavil onen trojrozměrný, nepředstavitelně krásný portrét.

“Princezna? Je tady?” Solo se přiloudal, přiváben rozruchem.

“Princezna? O co jde?”

“Kde? Kde je?” vyptával se Luke bez dechu, aniž Solovi věnoval pozornost. Artoo Detoo dál pohvizdoval a Threepio překládal:

“Páté patro, vězeňský blok AA23. Podle informací je určena k pomalé likvidaci.”

“Ne! Musíme něco udělat.”

“O čem vy tři tady žvaníte?” ztratil Solo trpělivost.

“To ona naprogramovala do Artoo Detoo vzkaz,” vysvětloval Luke chvatně, “ten, který jsme měli doručit na Alderaan. Musíme jí pomoc.”

“Tak moment,” zklidnil ho Solo, “to je na mě moc zhurta. Nevymýšlej žádný pitomosti. Když jsem říkal, že mě nic lepšího nenapadá, myslel jsem to vážně. Starej pán řekl, aby jsme tu čekali. Mě se to nelíbí, ale nepolezu do nějakýho bláznivýho bludiště.”

“Jenže Ben nevěděl, že ji tu ukryli,” na půl prosil a na půl se hádal Luke. “Kdyby to věděl, určitě by změnil plány.” Zklidnil se a začal přemýšlet. “Takže, kdyby se nám podařilo najít cestu k vězeňským blokům…” Solo zavrtěl hlavou a ustoupil.

“Ho – ho, já do žádnýho císařskýho vězení nepolezu.”

“Když nic neuděláme, popraví ji. Před minutou jsi říkal, že tu nebudeš sedět a čekat, až nás zatknou. Teď nechceš nic než čekat. Jak to teda je, Hane?” Corellián se tvářil znepokojeně – a zmateně.

“Neměl jsem na mysli jít do vězeňského bloku. Nejspíš tam stejně skončíme proč to tedy urychlovat?”

“Jenže oni ji popraví!”

“Je to pořád lepší, než kdyby to udělali mně.”

“Copak v tobě není kus rytíře, Hane?” Solo uvažoval.

“Pokud si vzpomínám, toho jsem před pěti lety vyhandloval na Commenoru za desetikarátovej chrysopaz a tři flašky dobrýho koňaku.”

“Vyděl jsem ji,” naléhal zoufale Luke. “Je překrásná.”

“Takovej je život.”

“Je to bohatá a mocná senátorka,” tlačil na něho Luke v naději, že by se mohl účinněji dovolat Solových nižších pudů. “Kdyby se nám jí podařilo dostat ven, mohli bychom dostat značnou odměnu.”

“Uh… Bohatá?” Solo se tvářil pohrdavě. “Tak moment… odměna, ale od koho? Od Alderaanský vlády?” Zamával směrem k hangáru, aby naznačil prostor, jímž kdysi kroužil Alderaan. Luke usilovně přemýšlel.

“Jestliže ji tady drží a určili ji k popravě, znamená to, že nějak musí znamenat nebezpečí pro toho, kdo zničil Alderaan a kdo postavil tuhle stanici. Můžeš se vsadit, že to má něco společného s režimem tyranie, který chce ustanovit Imperium. Povím ti, kdo zaplatí za její záchranu a za informace, které zná. Senát, povstalecká Aliance a všechny společnosti, které obchodovali s Alderaanem. Mohla by být jediným zbylým dědicem celého planetárního bohatství toho systému! Odměna by mohla být větší, než si dovedeš představit.”

“To nevím… dovedu si hodně představit.” Pohlédl na Chewbaccu, který zabručel jakousi věcnou odpověď. Solo odpověděl velkému Wokiemu pokrčením ramen.

“Tak fajn, zkusíme to. Modli se ale, aby to s tou odměnou vyšlo! Co tedy máš zalubem, chlapče?” To na chvilku Luka zaskočilo. Doposud věnoval celou svoji energii, aby přiměl Sola a Chewbaccu pomáhat při pokusu o osvobození. To se mu podařilo, ale teď Luke neměl žádný nápad, jak to uskutečnit. Zvykl si na to, že rozkazy tu dával starý Ben nebo Solo. Teď měl o dalším tahu rozhodnout on. Oči mu padly na kovové kroužky, zavěšené na Solově opasku.

“Dej mi ty náramky a řekni Chewbaccovi, aby se postavil sem.” Solo podal Lukovi tenká, ale zcela nezničitelná pouta a tlumočil žádost Chewbaccovi. Wookie se přikymácel, postavil se před Luka a čekal.

“Teď ti tohle nasadím,” přistoupil k Wookiemu s pouty, “a potom…”

Chewbacca vyrazil z hlouby hrdla řev a Luke bezděky nadskočil.

“Teď ti Han tohle nasadí,” začal znovu, “a potom…” ostýchavě podal pouta Solovi. Pohled ohromných zářících očí antropoida mu byl nepříjemný. Solo pobaveně zafuněl a přistoupil k nim.

“Jen klid, Chewie. Asi vím, co má za lubem.” Želízka se skoro nevešla na tlustá zápěstí. Wookie se tvářil starostlivě a vyděšeně, když pouta zaklapla, přestože jeho parťák plánu zřejmě důvěřoval.

“Pane Luku!” Luke pohlédl na Threepio.

“Odpusťte, že se táži, jenže, ehm – co mám s Artoo Detoo dělat, kdyby nás tu za vaší nepřítomnosti někdo odhalil?”

“Doufat, že nebude mít u sebe blaster,” odpověděl Solo. Z tónu hlasu bylo patrné, že Threepio neshledává na odpovědi nic humorného.

“To nám příliš nepomůže.” Solo a Luke se příliš věnovali přípravám na výpravu, než aby věnovali pozornost vyděšenému robotovi. Nasadili si přilby. Potom, spolu s Chewbaccou, který jen na půl hrál roli spoutaného zločince, vyrazili chodbou, v níž zmizel Ben Kenobi.