ězdné Války: Z Dobrodružství Luka Skywalkera

X.

Servisní příkop, propojený energetickými kabely a předivem obvodů, jež vystupovaly z hlubin a ztrácely se v nebesích, vypadal jako by byl stovky kilometrů hluboký. Úzká lávka, jež vedla podél jedné jeho strany, připomínala napnuté vlákno, přilípnuté nad zářícím oceánem. Byla sotva dost široká pro chůzi jediného člověka.

Takový osamělý muž nyní po nejisté lávce kráčel. Upíral zrak na cosi nad hlavou, místo aby se věnoval hrozivé kovové propasti pod sebou. V ohromném otevřeném prostoru duněly klapavé zvuky obrovských spínacích mechanismů, jako by to byli zajatí leviathani, neúnavní a nikdy neusínající. Dva tlusté kabely byly propojeny pod zakrytým panelem. Byl zamčený, avšak Ben Kenobi ho pečlivě prozkoumával po stranách, nahoře i dole. Zvláštním způsobem stiskl kryt panelu, takže odskočil stranou.

Objevil se blikající počítačový terminál. S nemenší péčí vykonal na terminálu několik operací. Jeho počínání bylo odměněno změnou několika kontrolních světel na desce, které začaly svítit modře místo červeně. Bez varování se nedaleko něho otevřely pomocné dveře. Starý muž chvatně uzavřel kryt panelu a vklouzl hlouběji do stínu. Z vchodu vypochodoval oddíl vojáků vedený důstojníkem a přesunul se pár metrů kolem nehybné ukryté postavy.

“Zabezpečujete oblast, dokud poplach nebude odvolán.” Začali se rozptylovat a Kenobi splynul s temnotou.

Chewbacca vrčel a kňučel a téměř se mu nepodařilo protáhnout mohutný trup průlezem, ale Luke a Solo mu pomohli. Když se to podařilo, Luke se otočil, aby obhlédl, kde jsou. Ocitli se ve vestibulu s podlahou pokrytou prachem. Budila dojem, že zde nikdo nebyl od chvíle, kdy stanice byla postavena. Luke neměl ponětí, kde se octli. Něco udeřilo do stěny za nimi s mohutným “Bum”.

Luke na všechny zaječel, aby dávali pozor, a to už se rosolovitá končetina soukala průlezem a s nadějí šátrala v otevřeném prostoru chodby. Leia se pokusila proklouznout kolem napůl ustrnulého Chewbacci a Luke na to namířil pistoli.

“Ať někdo dá ten chlupatý pochodující koberec z cesty!” zavolala, ale pak si všimla, k čemu se Solo chystá.

“Ne, počkejte! Uslyší nás!” Solo si jí nevšímal a vystřelil na poklop. Výboj energie byl odměněn vzdáleným burácením. Uvolnila se lavina plátů a podpůrných traverz a pohřbila pod sebou bytost žijící v komoře. Úzká chodba zmnohonásobila zvuky, takže se po několik dlouhých minut převalovaly ozvěnou. Luke znechuceně potřásl hlavou, protože si uvědomil, že typy jako je Solo, zvyklé hovořit ústím pistole, nejednají vždy rozumně. Doposud se Corelliánovi podřizoval. Ale nesmyslné gesto, když Solo vystřelil na poklop, je dostalo podle Lukova názoru na stejnou úroveň.

Princeznino počínání bylo ale ještě překvapivější, než Solovo.

“Poslyšte,” začala upírajíc na něho oči, “Nevím, kde jste se tu vzali, ale jsem vám vděčná,” téměř v zápětí pohlédla na Luka a dodala: “Vám oběma.” Pak obrátila pozornost zpět k Solovi. “Ale od této chvíle budete dělat, co vám řeknu.”

Solo na ní zíral. Tentokrát se mu ale výsměšný úšklebek nepovedl.

“Poslyšte, Vaše Svatosti,” vysoukal ze sebe konečně, “řekněme si to na rovinu, já beru rozkazy jen od jednoho – od sebe.”

“To je div, že jste to zatím přežil,” odsekla bez váhání. Podívala se do chodby a pak odhodlaně vyrazila na druhou stranu. Solo se podíval na Luka, chtěl promluvit, ale zaváhal a jenom potřásl hlavou.

“Za tohle žádná odměna nestojí. Nevím, jestli je v celým vesmíru dost kreditů, aby se za ně dalo s ní vyjít… hej, počkejte!” Leia spěšně mizela za ohbím chodby a museli si pospíšit, aby ji dohonili.

Nespočetná armáda rozmístěná podél servisního příkopu se víc zabývala debatami o podivných nepokojích ve vězeňském bloku, než aby se věnovala svým nudným povinnostem. Tak náruživě se pohroužili do úvah, proč k nim došlo, že si nevšimli příšerného přízraku za jejich zády. Pohyboval se ze stínu do stínu jako fretka na nočním lovu. Při náznaku, že by se nějaký voják obrátil jeho směrem, ztuhl, a v zápětí se pohyboval dál jako unášen větrem.

O několik minut později se jeden voják ve své přilbě zamračil a otočil se v domnění, že zachytil nějaký pohyb nedaleko hlavní chodby. Nebylo tam nic, leda snad nějaké nepopsatelné cosi, co duchovitý Kenobi za sebou zanechával. Voják z toho měl silně nepříjemný dojem, ale pochopitelně se nechtěl přiznat, že má přeludy, a vrátil se k přízemnímu rozhovoru se svými druhy.

Nakonec někdo objevil dva bezvědomé strážné v servisních kabinách na palubě zajaté lodi. Oba muži zůstali v komatu přes všechny oživovací pokusy. Pod dohledem několika nasupených důstojníků vojáci snesli svoje kamarády svlečené z brnění dolu po rampě a dopravili je do nejbližšího nemocničního oddělení. Cestou potkali dvě postavy, na půl zakryté servisním panelem. Přestože byly tak blízko hangáru, nikdo si Threepio a Artoo Detoo nevšiml.

Jakmile vojáci přešli, Artoo Detoo úplně otevřel panel zásuvky a rychle vsunul svoji citlivou paži do otvoru. Na tváři mu začala divoce blikat světélka a z několika spojů paže mu začal stoupat dým. Naštěstí mu vyděšený Threepio paži vyškubl ven.

Kouř v zápětí zmizel a nedisciplinované světélkování přešlo k normálu. Artoo Detoo vyrazil několik zoufalých zapípání. Budil dojem člověka, který se chtěl napít ze sklenice slabého vína a omylem spolykal několik doušků tvrdého alkoholu.

“Příště dávej pozor, kam strkáš senzory,” káral Threepio svého druha. “Mohl sis spálit vnitřek.” Prohlédl si zásuvku. “To je elektrická zásuvka, hlupáku, žádný informační terminál.” Artoo Detoo na omluvu žalostně zapípal. Společně pak pátrali po správné zásuvce.

Luke, Solo, Chewbacca a princezna se dostali na konec prázdného vestibulu. Na konci bylo veliké okno, které vedlo do hangáru. Poskytovalo jim široký, svůdný pohled na jejich loď, která byla přímo pod nimi. Luke vytáhl komlink. Rozhlížel se kolem sebe s rostoucí nervozitou.

“Volám Threepio… slyšíš mě?” řekl do mluvítka. Po hrozivé přestávce se ozvalo:

“Slyším, pane. Museli jsme opustit nebezpečnou oblast kolem kanceláře.”

“Jste oba v bezpečí?”

“V danou chvíli ano, jenomže přetížení je přílišné s ohledem na mé stáří. Jsme v hangáru nedaleko lodi.” Luke se překvapeně podíval oknem do doku.

“V doku vás nevidím, jsme zřejmě přímo nad vámi. Zůstaňte tam. Příjdem za vámi, jak jen to půjde rychle.” Vypnul přístroj a na jednou ho rozesmála Threepio zmínka o jeho “stáří”. Ten vysoký android byl někdy lidštější než lidé.

“Rád bych věděl, jestli se starýmu podařilo odrovnat stahovák,” bručel Solo, pohlížeje na scénu pod sebou. Kolem lodi se pohybovalo asi dvanáct vojáků. “Dostat se zpátky na loď bude jako proletět pěti Kruhy ohně na Fornaxu.”

Leia Organa se obrátila a přesunula zrak z lodi na Sola.

“Přiletěli jste sem v téhle kraksně? Máte víc odvahy, než jsem tušila.” Současně ho potěšila i urazila, takže nevěděl, jak se zachovat. Rozhodl se, že se na ní opovržlivě zatváří. Vyrazili spět do vestibulu a Chewbacca uzavíral voj. Hned za rohem se tři lidské postavy náhle zastavily. Totéž udělala dvacítka císařských vojáků, která pochodovala přímo proti nim. Solo se zachoval přirozeně – to znamená bez přemýšlení.

Vytáhl pistoli a začal na oddíl pálit a z plna plic začal hulákat a ječet v několika jazycích. Vojáci byli zcela vyděšeni neočekávaným útokem. V domnění, že jejich útočník ví, co dělá, začali se stahovat zpět. Několik nazdařbůh vypálených ran Corelliánovy pistole zapůsobilo naprostou paniku. Tvar se rozpadl, vojáci se rozprchli a utíkali chodbou pryč. Opilý úspěchem je Solo pronásledoval dál a jenom křikl přes rameno na Luka: “Rychle do lodi. Já se o ně postarám.”

“Zbláznil jste se?” zaječela na něho Leia. “Co to sakra děláte!” Jenže to už se Solo dostal za roh a neslyšel ji. Stejně by to na něho nemělo vliv. Rozhněván zmizením partnera Chewbacca burácivě zařval a vyrazil za ním do vestibulu. Luke a Leia zůstali v prázdné chodbě sami.

“Byla jsem možná na vašeho přítele moc přísná,” přiznala Leia neochotně. “Odvahu tedy má.”

“Je to idiot!” stroze odsekl rozhněvaný Luke. “Nevím, k čemu nám to bude dobré, když se nechá zabít.” Z doku pod nimi a za nimi se ozvaly tlumené zvuky sirén. “A máme to,” poznamenal Luke znechuceně. “Pojďme.” Společně začali hledat průchod do spodního patra hangáru.

Solo pokračoval v boji proti všem. Utíkal dlouhým vestibulem co mohl nejrychleji, ječel a máchal pistolí. Občas vystřelil, ovšem rána měla spíš psychologický než taktický efekt. Polovina vojáků se už rozprchla do různých chodeb a podchodů. Před ním ale pořád běželo asi deset vojáků. Palbu opětovali jen ledabyle. Pak se ale dostali na konec chodby a museli se obrátit tváří ke svým protivníkům. Když se zastavili, Solo zpomalil a nakonec se také zastavil.

Corellián a císařští na sebe tiše hleděli. Několik vojáků nezíralo na Hana, ale spíš za něho. Sola najednou napadlo, že je jaksi osamocený, a totéž došlo i strážným, které přepadl. Vztek brzy vystřídal rozpaky. Hlavně pušek a pistolí stoupaly vzhůru. Solo ustoupil o krok, vypálil jednu ránu, pak se obrátil a vzal nohy na ramena. Chewbacca pružně klusal po chodbě a poslouchal skučivé zvuky energetických zbraní.

Napadlo ho, že je na nich něco divného. Zdálo se, jako by se přibližovaly, místo aby se vzdalovaly. Uvažoval, co dělat, když v tom se zpoza rohu vyřítil Solo a skoro ho porazil. Wookie spatřil deset vojáků v jeho patách a usoudil, že bude lépe nechat si otázky pro méně zmatený okamžik. Obrátil se a běžel chodbou za Solem.

Luke popadl princeznu a vtáhl ji do výklenku. Už se do něho chtěla hněvivě pustit, že s ní tak hrubě zachází, ale hluk pochodujících nohou ji vtlačil za ním do šera. Neutuchající poplašné sirény přilákal oddíl vojáků. Luke vykoukl, sotva popadaje dechu.

“Máme jedinou šanci dostat se k lodi z druhé strany hangáru. Už vědí, že tu někdo je.” Vykročil chodbou a pokynul jí, aby šla za ním.

Na druhé straně chodby se objevili dva strážní. Zastavili se a ukázali na ně. Luke s Leiou se otočili a běželi zpět tím směrem, odkud přišli. Z poza rohu se objevil oddíl vojáků a rozběhl se k nim. Ani na jedné straně neměli úniku a horečně hledali, kudy odsud. Vtom Leia spatřila úzký podchod a ukázala na něj.

Luke vypálil na nejbližšího z pronásledovatelů a vběhl za ní do průchodu. Byla to zřejmě pomocná servisní chodbička. Dupot pronásledovatelů za jejich zády ohlušivě duněl v úzkém prostoru. Ale ten alespoň omezoval vojákům možnosti střelby. Před nimi se objevil průlez. To v Lukovi zbudilo naději. Kdyby se jim podařilo průlez alespoň na pár chvil zavřít, mohli získat náskok a setřást alespoň ty nejbližší trapiče.

Jenže dveře průlezu zůstaly otevřené a nejevily sklony, že by se chtěly automaticky zavřít. Před Lukem najednou zmizela půda. Špičky nohou mu trčely do nicoty a ze všech sil se snažil získat rovnováhu. Povedlo se mu to zrovna ve chvíli, kdy do něho princezna zezadu vrazila a málem ho srazila přes okraj lávky, která se vtahovala do stěny. Z lávky zbyl pouhý výstupek, trčící do vzduchu.

Luke se díval na stěny, které stoupaly vzhůru až do nedohledna a padaly dolů do přízračných hloubek. Byla to šachta sloužící k cirkulaci a obnově atmosféry ve stanici. V první chvíli byl Luke příliš polekaný a vyděšený, než aby se mohl na princeznu hněvat, že ho bezmála shodila dolů. Navíc o jeho pozornost usilovala i další nebezpečí. Nad hlavami jim vybuchl energetický výboj a létaly odtud kovové úlomky.

“Asi jsme zabloudili,” bručel. Střílel při tom na postupující vojáky. Úzká chodba se rozpálila zkázou. Na druhé straně propasti bylo vidět další otevřený průlez. Mohl být ale světelný rok daleko. Leia proslídila rám vchodu a objevila vypínač. Rychle ho stiskla. Padací dveře průlezu se za nimi s dunivou ranou zavřel. Alespoň to přerušilo palbu rychle se přibližujících vojáků. Uprchlíci pak ovšem museli opatrně držet rovnováhu na malém zbytku lávky sotva čtverečný metr velikém. Kdyby zbylá část neočekávaně vklouzla do stěny, spatřili by větší díl vnitřku bitevní stanice, než by jim bylo milé.

Luke zamával na princeznu, aby uhnula co nejvíc na stranu, zastínil si oči a namířil na ovládací panel průlezu. Krátký energetický výboj ho zatavil do stěny. Ani z jedné strany teď nebude snadné průlez otevřít. Pak soustředil pozornost na rozsáhlou prázdnotu, která jim bránila v cestě do protilehlého vchodu. Přívětivě je k sobě vábil malý žlutý obdélník svobody. Zespoda se ozývalo slabé hučení vzduchu. Luke do toho řekl: “Tyhle dveře slouží jako bezpečnostní přepážka, ale na moc dlouho je nezadrží.”

“Musíme se nějak dostat na druhou stranu,” souhlasila Leia. Ještě jednou si prohlédla spečený okraj dveří.

“Musíme najít ovládací panel můstku.” Horečné pátrání nevedlo k ničemu. Zpoza zamrzlých dveří se ozývalo hromové bušení a skřípění. Uprostřed kovové plochy se objevil malý světlý bod. Začal se rychle šířit a vycházel z něho kouř.

“Už jsou tady,” zakvílel Luke. Princezna se otočila a upřeně hleděla přes propast.

“Je to zřejmě jednodílný most. Ovládá se z druhé strany.” Luke chtěl ukázat na panel s tlačítky, na něž nemohl dosáhnout, ale něco mu zadrželo ruku u pasu. Podíval se znepokojeně dolů a pocítil cosi jako šílenství. Lanko pevně namotané na cívce bylo tenké a vypadalo, že je slabé, ale byla to součást povinné vojenské výbavy a snadno by sneslo i Chewbaccovu váhu. Mělo by unést jeho i Leiu. Uvolnil lanko od záchytky na opasku a porovnával ho s šířkou propasti. Zdálo se, že vzdálenost bohatě překoná.

“Co to bude?” ptala se princezna zvědavě. Luke neodpověděl. Místo toho vytáhl ze zásobníku na svém brnění těžký akumulátor a omotal kolem něho jeden konec lanka. Přesvědčil se, že dobře utáhl uzel a postavil se tak daleko na zbytek lávky, kam až se odvážil. Roztáčel zatížený konec lanka ve stále větších kruzích a pak ho vypustil obloukem přes propast. Narazil do potrubí vystupujícího ze stěny na druhé straně a spadl dolů.

Luke ovládl svoji trpělivost, vytáhl uvolněné lano zpátky a přikročil k dalšímu pokusu. Ještě jednou zatížený konec opisoval stále širší kruhy, ještě jednou přeletěl přes propast. Když ho vypustil, Luke cítil za zády vzrůstající žár, žár z tavících se kovových dveří. Tentokrát se těžký konec zamotal do vystupujících trubek nahoře, několikrát se obtočil a pak zapadl – i s baterií – do štěrbiny mezi nimi. Luke se zaklonil, tahal a škubal za lanko a snažil se na ně přenést veškerou svoji váhu. Nezdálo se, že by lanko mělo povolit.

Druhý konec omotal několikrát kolem pasu a pravé ruky. Stáhl k princezně druhou ruku a přitáhl ji k sobě. Dveře za nimi už byly do běla rozžhavené a roztavený kov stékal po stranách.

Lukových rtů se dotklo něco teplého a příjemného. Všechny nervy v jeho těle byly na stráži. Užasle shlédl dolu na princeznu. Polibek mu ještě stále laskal rty.

“Jen pro štěstí,” zašeptala s mírným, takřka stydlivým úsměvem, když kolem něho ovíjela ruce. “Budeme ho potřebovat.” Levačkou uchopil lanko tak pevně, jak jen bylo možno, pak ho sevřel pravou. Zhluboka se nadýchl a skočil. Pokud se zmýlil ve směru skoku, netrefí se do otevřených dveří a narazí do kovové stěny na druhé straně po jejích stranách nebo pod nimi. Pokud se to stane, nejspíš se mu nepodaří na lanku se udržet.

Cesta, která mu takřka zastavila srdce, se odbyla rychleji, než čekal. V okamžení byl Luke na druhé straně, hrabaje ve vzduchu nohama, aby zabránil zpětnému pádu do volného prostoru šachty. Leia se v obdivuhodně přesný okamžik pustila. Překulila se kupředu do otevřeného průlezu, a zatímco Luke ze sebe odmotával lanko, postavila se na nohy.

Vzdálené skřípění zesílilo do hlasitého sykotu, pak burácení, a dveře průlezu na druhé straně povolily. Vyvalily se ven a spadly do hlubiny. Luke neslyšel, že by dopadly na nějaké dno.

Do stěny nedaleko nich udeřily dva blesky. Luke obrátil svoji zbraň na neúspěšné vojáky a opětoval palbu i přesto, že ho Leia táhla do chodby. Když prošel dveřmi, dotkl se aktivačního spínače. Pevně se za nimi uzavřely. To je na několik minut zbaví starostí, že by na ně někdo ze zadu střílel. Naproti tomu Luke neměl představu, kde jsou, a měl stále větší starosti, co je s Hanem a Chewbaccou.

Solovi a Wookiemu se podařilo setřást část pronásledovatelů. Zdálo se ale, že jakmile se nějakých zbaví, jiní nahradí jejich místo. O tom nebylo pochyb. Před nimi se začalo uzavírat několik bezpečnostních přepážek.

“Rychle, Chewie,” pobídl ho Solo. Chewbacca krátce zabručel a oddychoval jako vysloužilý motor. Přes všechnu svoji nesmírnou sílu Wookie nebyl stvořený na dlouhé sprintování. Jenom jeho nesmírná energie mu umožňovala držet s pružným Corelliánem krok. Chewbacca zanechal mezi dveřmi pár chlupů, ale oběma se podařilo proklouznout dřív, než se pět lamel uzavřelo.

“To by je mělo na chvilku zdržet,” poznamenal Solo s potěšením. Wookie něco zaburácel, ale jeho partner očividně zářil sebedůvěrou.

“Samozřejmě že odsud najdu cestu k lodi – Corellián se neumí ztratit.” Následovalo další zařvání, tentokrát namítavé. Solo pokrčil rameny. “Tocneppil se nepočítá. Nebyl to Corellián. A já byl ožralej.”

Ben Kenobi vtištěný do stínu úzké chodby vypadal jako by se stal součástí kovu. Kolem něho přeběhl velký chumel vojáků. Počkal, aby se ujistil, že přeběhli všichni, a opatrně si prohlédl chodbu před sebou. Pak teprve do ní vykročil.

Nevšiml si však temné postavy, která zastínila světlo daleko za jeho zády. Kenobi obcházel jednu hlídku za druhou a pomalu se propracovával zpět k doku, v němž spočívala loď. Ještě dvě a bude v hangáru. Co udělá potom? To bude záležet na tom, jak dokáže být nenápadný. Podle toho, jaký rozruch vyděl na cestě spět k energetické centrále, usoudil, že ten mladý Luke, dobrodružný Corellián se svým druhem a dva roboti asi nezůstali u tichého pospávání. Všichni tihle vojáci se tu určitě nehoní jenom kvůli němu!

Trápilo ho však ještě něco jiného. Z poznámek, jež vyslechl, se dozvěděl, že utekl nějaký důležitý vězeň. Toho mátlo, dokud si nepřipomněl neklidnou povahu Luka a Sola. Ti dva se do věci nepochybně zapletli. Ben cosi před sebou vycítil a zpomalil. Bylo to cosi důvěrně známého, jakýsi napůl zapomenutý duchovní závan, který nedokázal určit. Když byl na pět metrů od vchodu do hangáru, objevila se najednou před ním postava a zahradila mu cestu. Obrysy a rozměry postavy na okamžik završily jeho zmatek. Na čas ho vyvedla z míry zralost ducha, kterou vycítil. Ruka se mu bezděčně přesunula k jílci dezaktivovaného laserového meče.

“Čekal jsem dlouho, Obi-Wan Kenobi,” ozval se Darth Vader temně. “Konečně jsme se setkali. Kruh je uzavřen.” Za ohavnou maskou Kenobi vycítil uspokojení. “Už dříve jsem vycítil čísi přítomnost. Mohl jsi to být jenom ty.”

Kenobi pohlížel na obrovskou hmotu, která mu blokovala ústup, a pomalu kývl. Tvářil se spíš zvědavě, než ohromeně.

“Pořád ještě se máš čemu učit.”

“Byl jsi kdysi mým učitelem,” připustil Vader, “a naučil jsem se od tebe mnohému. Ale čas učení je dávno za námi a nyní jsem již zralý.” Jeho skvělému žákovi vždycky chyběl jeden logický článek a v tom zůstal stejný. Kenobi věděl, že se s ním nedomluví. Zapnul meč, a s elegancí tanečníka zaujal bojový postoj. Vader napodobil jeho pohyby poněkud hrubě.

Následovalo několik minut, kdy oba muži na sebe nehnutě hleděli, jako by čekali na nějaký zvláštní nevyslovený signál. Kenobi zamrkal, potřásl hlavou a pokusil si uvolnit mírně zaslzené oči. Na čele mu vystoupil pot a oční víčka mu zacukala.

“Tvoje síla je slabá,” poznamenal Vader věcně. “Neměl si se vracet, starče. Tvůj konec bude méně poklidný, než by sis byl přál.”

“Cítíš jen část síly, Darthe,” zamručel Kenobi se sebejistotou toho, pro něhož je smrt jen pouhý pocit, jako spánek nebo láska nebo dotyk svíce. “Jako vždycky chápeš její reálnost tak málo, jako poživačník chápe chuť jídla.” Kenobi učinil pohyb s ohledem na jeho věk neuvěřitelně rychlý a zaútočil na obrovitou postavu. Vader stejnou rychlostí seknutí zablokoval a odpověděl protiútokem, který Kenobi málem neodrazil.

Další střet Kenobi kontroloval a kroužil kolem Temného pána ve snaze najít správnou chvíli k útoku. Pokračovali ve výměně ran. Starý muž teď couval k hangáru. Ještě jednou se jeho a Vaderův meč střetly. Vzájemné působení dvou energetických polí vyvolalo prudkou záři a jiskření. Z akumulátorů se ozývalo hluboké hučení. Meče se snažily vzájemně přemoci.

Threepio vykoukl vchodem do doku a znepokojeně počítal vojáky, kteří se hemžili kolem opuštěné lodi.

“Kde jen mohou být? Ach jo…”

Rychle zastrčil hlavu, protože jeden ze strážných se podíval jeho směrem. Druhý, už opatrnější průzkum, měl větší úspěch. Odhalil Sola a Chewbaccu, kteří se plížili kolem stěny tunelu na druhé straně doku. Počet strážných neudělal Solovi radost.

“Copak jsme zrovna z takový party nevypadli?” zabručel. Chewbacca zavrčel. Oba se otočili, ale hned se uvolnili a sklonili zbraně, protože spatřili Luka s princeznou.

“Kde jste se zašívali,” pošťouchl je Solo bez úsměvu.

“Potkali jsme staré kamarády,” vysvětlila Leia, popadajíc dech. Luke hleděl na loď.

“Je v pořádku?”

“Vypadá ou kej,” analyzoval Solo situaci. “Nezdá se, že by odmontovali nebo rozštelovali motory. Horší bude dostat se dovnitř.” Leia najednou ukázala do jednoho z tunelů na druhé straně.

“Podívejte!” V záři vyvolané kontaktem energetických polí sem postupoval Ben Kenobi a Darth Vader. Zápasu si však nevšimla jenom senátorka. Všichni strážní opustili svá stanoviště, aby lépe viděli ten olympanský souboj.

“Teď máme šanci,” poznamenal Solo a vyběhl.

Všech sedm vojáků střežících loď se rozběhlo k bojovníkům, Temnému pánovi na pomoc. Threepio sotva stačil uhnout, když běželi kolem něho. Obrátil se spět do výklenku a křikl na svého společníka:

“Odpoj se ze zásuvky, Artoo Detoo. Odcházíme.” Sotva jednotka Artoo Detoo uvolnila senzorickou končetinu, oba droidi se začali pomalu plížit k otevřenému konci doku. Kenobi zaslechl blížící se pohyb a našel si čas, aby se podíval do hangáru. Když spatřil, že k němu běží vojenský oddíl, pochopil, že je v pasti. Vader v zápětí využil výhodné chvíle jeho nepozornosti a srazil mu meč stranou dolu. Kenobimu se nějak podařilo odrazit osudovou ránu, ještě jednou s otočkou kontroval.

“Stále jsi obratný, Obi-Wane, ale slábneš. Připrav se na setkání se sílou.” Kenobi odhadoval zmenšující se vzdálenost mezi ním a přicházejícími vojáky a pak upřel na Vadera slitovný pohled.

“Tento boj nemůžeš vyhrát, Darthe. Od dob kdy jsem tě učil, tvoje mohutnost uzrála, ale po tvém odchodu jsem také vyrostl. Jestliže má čepel najde cíl, přestaneš existovat. Jenže když mne setneš, jenom se stanu ještě mocnějším. Zvaž moje slova.”

“Tvoje úvahy mne už nezmatou, starče,” zavrčel Vader pohrdavě. “Teď jsem mistrem já.” Ještě jednou zaútočil, uhnul a pak opsal mečem smrtící úder shora dolů. Zasáhl cíl a rozsekl starého muže přesně v polovině. Kenobiho roucho se sneslo k zemi čistě rozseknuté na dva kusy. Krátce se v něm zajiskřilo. Jenže Ben Kenobi tam nebyl. V obavě před nějakým trikem Vader zapátral mečem v prázdných polovinách roucha. Ale po starém muži nezbyla ani stopa. Zmizel, jako by nikdy neexistoval.

Strážní zpomalili a přidali se k Vaderovi. Společně prohledávali místa, kde Kenobi ještě před několika vteřinami stál. Šeptali si mezi sebou a někteří se trochu báli i přes hrozivou přítomnost lorda ze Sithu. Jakmile se strážní otočili a rozběhli se do tunelu, Solo a ostatní vyrazili k lodi – dokud Luke nespatřil, jak Vader rozsekl Kenobiho na dvě půlky.

“Bene!” zanaříkal a zahájil na vojáky divokou palbu. Solo běžel dál, ale střelbou podpořil Luka. Jeden z energetických blesků zasáhl panel ovládající bezpečnostní vrata tunelu.

Výbušné uzávěry explodovaly a těžké dveře zapadly dolů. Jak strážci, tak i Vader stačili uskočit. Strážní do doku, Vader na druhou stranu vrat. Solo se otočil a běžel dál ke vchodu k lodi, ale zastavil se, protože Luke běžel ke strážím.

“Pozdě!” křičela na něho Leia. “Je po všem!”

“Ne!” napůl křičel a napůl vzlykal Luke. Důvěrně známý, i když pozměněný hlas se mu ozval v uších – Benův hlas.

“Luku… poslechni!” To bylo vše, co řekl. Zmatený Luke se otočil a pátral kdo ho napomíná. Spatřil jen Leiu, jak na něho mává a běží po rampě za Artoo Detoo a Threepio.

“Pojď! Není čas!” Zmatený Luke zaváhal. V duchu mu ještě zněl vysněný (nebo nebyl vysněný?) hlas. Zamířil a zasáhl ještě několik vojáků. Pak se i on otočil a vběhl do lodi.