Plutonie

VYSVĚTLIVKY

aerolity neboli meteority — hromadné označení pro kosmická tělesa (trosky rozpadlých hvězd naší, sluneční soustavy), která čas od času dopadají na povrch Země; prudkým letem a třením ve vrchních vrstvách zemského ovzduší (atmosféry) se rozžhavují a svítí jako t. zv. létavice (»padající hvězdy«); většina jich už v atmosféře shoří

amfitheatr — starořecké divadlo pod širým nebem, s polokruhovým, stupňovitě zvýšeným hledištěm; v přeneseném smyslu označení pro obloukovitě prohnutý příkrý horský svah

ammoniti (Ammonoidea) — vymřelá skupina dvojžábrých hlavonožců, obvykle s terčovitými, spirálově zatočenými, příčně komůrkovanými schránkami; ammoniti žili v četných druzích v mořích starší doby prvohorní a druhohorní

Amorek — starořecký bůžek lásky, zobrazovaný jako půvabný okřídlený chlapec

antarktická pevnina (Antarktis) — velká, ledem pokrytá pevnina kolem jižního pólu, oddělená od ostatních světadílů Atlantickým, Tichým a Indickým oceánem

anthropolog — vědecký pracovník, který se zabývá vědou o člověku (anthropologií)

anticyklona — oblast vysokého vzdušného tlaku, přinášející stálé a pěkné počasí

Archaeopteryx — druhohorní prapták, spojující ve své kostře znaky plazů se znaky ptačími; na předních okončinách (křídlech) mel ještě vyvinuty tři volně pohyblivé prsty opatřené drápky; ocas, vlastně ocasní část páteře, která je u všech dnešních ptáků zakrnělá, byl dlouhý, článkovaný, složený z mnoha volně pohyblivých obratlů; zobák byl opatřen četnými drobnými kuželovitými zoubky; Archaeopteryx dosahoval asi velikosti dnešního holuba a žil v době jurské

arktické končiny (Arktis, Arktida) — nejsevernější část zemského povrchu mezi severním polárním kruhem a severním pólem, pokrytá většinou mořem

Ariadnina nit — v starořeckém bájesloví klubko nití, které dala Ariadna, dcera krétského krále Minoa, hrdinovi Theseovi, aby nezabloudil v Labyrintu; v přeneseném smyslu označení pro vůdčí myšlenku v pojednání nebo výkladu

Aristoteles — významný řecký filosof a učenec, zabývající se též bádáním o tvaru a složení Země; žil v letech 384322 př. n. l.

atmosféra — ovzduší, vrstva plynů (asi 300 km silná) kolem naší Země

baobab (Adamsonia digitata) — tropický strom, dosahující obvykle značné velikosti, se stříbrošedou kůrou a s dlanitě členitými listy; bílé, nápadné květy uzrávají v plody podobné okurkám

bazén — rozsáhlá mísovitá prohlubeň nebo pánev v moři anebo pánev, proláklina na pevnině pod úrovní hladiny mořské, na př. bazén Černého moře a j.

Beludžitherium — obrovský bezrohý pranosorožec starší doby třetihorní, který dosahoval délky přes 8 m a výšky přes 5 m; byl největším suchozemským ssavcem vůbec

běluha (Delphinapterus leucas) — hospodářsky významná narvalovitá ryba žijící v severních mořích a v ústích řek; dosahuje až 6 m délky

Brontosaurus — obrovský býložravý veleještěr doby jurské, jehož tělo dosahovalo délky přes 18 m a váha převyšovala 20.000 kg; pohyboval se po čtyřech nemotorných sloupovitých nohách; vpředu vybíhalo tělo v dlouhý krk, podobný kládě a ukončený poměrné malou hlavou, vzadu bylo ukončeno dlouhým ocasem; Brontosaurus měl poměrně nejmenší mozek ze všech známých obratlovců, žijících i vymřelých; byl typickým obyvatelem močálů a bažin

burunduk neboli zemní veverka (Entamias sibiricus) — drobný sibiřský hlodavec z příbuzenstva našich veverek, s žlutou, na hřbetě tmavě podélně pruhovanou srstí a s krátkým ocasem; žije v sibiřských pralesích v norách pod kořeny stromů

Ceratosaurus — obrovský dravý velejeŠtěr doby křídové; pohyboval se jen po zadních nohách, přední nohy byly zakrnělé

coryphodontidi (Coryphodontidae) — zcela vymřelá skupina primitivních bezrohých býložravců, známá ze starších třetihor

creodonti (Creodontia) — vymřelá skupina primitivních třetihorních šelem

cyklon též tajfun, uragan — větrná smršť

cyklona — oblast nízkého vzdušného tlaku; přináší obvykle špatné počasí a je provázena větry, deštěm nebo vánicí

cypřiš (Cupressus) — jehličnatý strom mírného a subtropického pásma, s hustou, tence větevnatou korunou a s drobnými, vytrvalými šupinovitými lístky; zbytky cypřišovitých jsou známy již z útvaru křídového

čedič (basalt) — tmavé jemnozrnné až celistvé vyvřelé horniny, tvořené hlavně zásaditými živci a augitem; čedič tvoří proudy, žíly a kupy; čedičovou kupou je i Říp u Roudnice

čuma — kožený stan severosibiřských domorodců (Osťaků, Tunguzů)

delta — dolní část říčního toku, v které se řeka, na př. Dněpr, Nil a j., dělí ve více ramen, jež pak samostatně ústí do moře nebo do jezera

desant — vojenské označení pro oddíl vojska přepravovaný lodí

devon — prvohorní geologický útvar mezi silurem a karbonem; od jeho konce do dneška uplynulo asi 285 milionů let

dinosauři (Dinosauria) — vymřelá skupina býložravých i dravých druhohorních plazů, bohaté rozrůzněná velikostí, tvarem těla i způsobem života

doba zalednění (interstadiál) — chladné období doby pleistocenní, během níž došlo opětovně k zvětšení rozsahu a mocnosti pevninských ledovců

Dohoda — vojenskohospodářský spolek Francie, Anglie, Ruska a Itálie proti Trojspolku (Německo, RakouskoUhersko a Turecko) za první světové války 19141918

duny — písečné přesypy písku přemisťovaného větrem na mořském pobřeží; opakovaným přesunováním písku se duny stěhují, postupují zvolna ve směru převládajících větrů

eocén — nejstarší geologický útvar třetihorní; od jeho konce uplynulo asi 60 milionů let

fauna — souhrnný název pro živočišstvo

flora — souhrnný název pro rostlinstvo

flotila — skupina společně plujících lodí pod jednotným velením

«Fram« — speciálně konstruovaný výzkumný škuner, kterého používali Nansen (18931897), Svedrup (1899) a Amundsen (1910) na svých slavných polárních výpravách

galeriové lesy — úzké pruhy lesního porostu, které vroubí břehy některých afrických řek, na př. řeky Limpopo, Zambezi a j.

geodetická komise — zeměměřický úřad, který vyměřuje plány a mapy

geofysika — věda o fysikálních vlastnostech Země

geologické doby — viz připojená tabulka

geomagnetismus — zemský magnetismus

geothermické úkazy — projevy teploty zemského nitra; přibližně s každými 33 m hloubky stoupá teplota v zemských vrstvách o 1 °C

gingko neboli jinan (Gynkyo) — starobylý rod nahosemenných rostlin ze vzdáleného příbuzenstva jehličnatých, známý dnes pouze z Číny; jeho zbytky byly zjištěny již v mladších prvohorách (permu)

Glyptodon — obrovský vymřelý pásovec z jihoamerických třetihor a ze starších čtvrtohor

gryfon — starý, dnes málo užívaný název pro supa

gubernátor — úřední titul nejvyššího správního a politického úředníka v t. zv. gubernii, správním celku v předrevolučním carském Rusku

gubernská správa — souhrn správních úřadů gubernie v čele s gubernátorem

Hamlet — bájeslovný dánský princ, hrdina stejnojmenné tragedie Shakespearovy; v přeneseném smyslu označení příliš hloubavého a nerozhodného člověka

harmonická hypothesa Kanta a Laplacea — překonaná domněnka o vzniku Země a naší sluneční soustavy ze spirál oddělujících se od stále rychleji rotujícího Slunce; současná pokroková věda přejímá nové, pravděpodobnější hypothesy sovětských badatelů Fesenkova a Šmidta

Hesperornis — vymřelý zubatý prapták doby křídové; měl zakrnělá křídla a plovací blánu mezi prsty na nohách; byl výborným plavcem a potápěčem

hypothesa — prozatímní, neprokázaný vědecký výklad nějakého jevu nebo skutečnosti; vědecká domněnka

hypsothermometr — varový výškoměr, kterým lze stanovit nadmořskou výšku podle bodu varu vody; s klesající nadmořskou výškou totiž bod varu vody stoupá a naopak

chaluha (Fuccus) — velmi rozšířený rod mořských hnědých řas, s rozmanitě utvářenými, zploštělými a vidličnatě se rozdělujícími stélkami

Iguanodon — obrovský býložravý veleještěr ze spodního útvaru křídového; dosahoval až 5 m výšky a 10 m délky; pohyboval se pouze po zadních nohách

Ichthyosaurus — viz ryboještěři

Jekatěrinburg — město na jižním Urale, významné středisko sovětského uralského báňského a hutního průmyslu

jeseter (Ancipeser) — rod skelnošupinatých ryb (Ganoidei) s neúplně zkostnatělou kostrou; zkamenělé jeseterovité ryby jsou známé již z eocénu

jura — druhohorní geologický útvar mezi triasem a křídou, v kterém vývoj některých skupin veleještěrů dosáhl svého vrcholu; je od nás vzdálen asi 120 milionů let

jurta — přenosný stan středoasijských kočovníků, na př. Kirgizů

kambala (Rhombus) — kostnatá mořská ryba z příbuzenstva platýsů, s krátkým, širokým, se strany smáčklým tělem; obě oči jsou druhotně posunuty na stejnou stranu hlavy

kamenouhelná doba (karbon) — prvohorní geologický útvar mezi devonem a permem; v něm vznikla četná uhelná ložiska; je od nás vzdálen asi 210 milionů let

kapraď — souborné označení kapradin, zelených rostlin, které se rozmnožují výtrusy, a nikoli semeny; v karbonu se vyskytovaly rozmanité druhy kapradin, z nichž mnohé dosahovaly podoby stromů až 15 m vysokých

kastaněty — lidový španělský hudební bicí nástroj, jakási dřevěná klapačka, upevněná na prstech rukou a vydávající rytmické drnčivé zvuky

klima — podnebí, souhrn charakteristických povětrnostních prvků v určité oblasti Země

koncentrické sféry — soustředné vrstvy

konsistence — soudržnost

konvoj — skupina společně plujících nákladních nebo osobních lodí, doprovázená válečnými loděmi; ozbrojený doprovod

kormorán (Phalacrocorax) — rybožravý vodní pták velikosti naší husy, se štíhlou, dopředu protaženou hlavou a s protáhlým, rovným zobákem; dobrý letec a výborný potápěč

korveta — plachetní ozbrojená loď s děly na bocích v jedné řadě; na rozdíl od ní měla fregata dvě řady děl nad sebou

kráter — jícen sopky

křída — nejmladší geologický útvar druhohorní, na jehož sklonku vymřela většina plazů a veleještěrů

Labyrint — v řeckém bájesloví kamenné bludiště krále Minoa na ostrově Krétě; v přeneseném smyslu labyrint — bludiště vůbec

láva — žhavotekutá nerostná tavenina, vytékající z jícnu sopek, která chladnutím tuhne v pevnou horninu

lev šavlozubý (Smilodon) — třetihorní kočkovitá šelma z příbuzenstva machairodidů s nadměrně vyvinutými, dlouhými špičáky v horní čelisti a s krátkým ocasem; vzhledem se poněkud podobal dnešnímu lvu, s kterým vsak není blíže příbuzný

leštěnec olověný neboli galenit (PbS) — sirník olova, důležitá olověná ruda, často s příměsí stříbra

liany — souborný název pro popínavé rostliny s dlouhou, chabou, otáčivou osou, které pro svůj růst potřebují cizí oporu, nejčastěji stromů; liány tropického pásma jsou většinou dřevnaté, liány mírného pásma bylinné

loděnka (Nautilus) — jediný dnes žijící zástupce čtyřžábrých hlavonožců se spirálně zatočenou, příčně komůrkovanou schránkou; různě utvářené příbuzné druhy byly hojné v mořích doby prvohorní i druhohorní

magnetovec neboli magnetit (Fe₃O₄) — kysličník železitý, temně zbarvený nerost kovového lesku, s magnetickými vlastnostmi; důležitá železná ruda

magnolie neboli šácholan (Magnolia) — dvouděložné keře nebo i stromy s jednoduchými listy a s velkými jednotlivými květy; jejich zkamenělé zbytky jsou známé již ze svrchního útvaru křídového

mamut (Mammontheus) — srstnatý chobotnatec doby pleistocenní podobný slonu, současník člověka starší doby kamenné; jeho kosterní zbytky a kly jsou hojné nalézány i u nás; ve věčně zmrzlé půdě sibiřské byly nalezeny celé zmrzlé mršiny těchto zvířat»

mastodon (Mastodon) — vymřelý třetihorní chobotnatec, který měl vyvinuté kly v dolní i v horní čelisti; v Severní Americe se některé druhy mastodonů zachovaly až do starší doby čtvrtohorní a byly pravděpodobně vyhubeny až člověkem

medusa — volně plovoucí stadium mořských nezmarovitých polypů (Hydrozoa) nebo slymýšů (Scyphozoa); živočich má rosolovité tělo podoby rozevřeného deštníku nebo zvonu a je vyzbrojen žahavými chapadly

medvěd jeskynní (Spelearctos speleus) — obrovský medvěd starší doby čtvrtohorní, současník člověka doby kamenné; jeho zbytky jsou známy z Čech, z Moravy i ze Slovenska

mesosiderit — meteorit složený ve stejném poměru z kovu a z horniny

miocén — třetihorní geologický útvar mezi oligocénem a pliocénem; od jeho konce uplynuly asi 4 miliony let

Montblank — nejvyšší hora alpského pohoří (4810 m)

mořský sáh — stará délková námořní míra (15,43 m)

muksun neboli síha (Coregonus) — lososovitá ryba sibiřských řek

myšivka (Zapus) — drobný hlodavec s nápadně dlouhýma zadníma a s krátkýma předníma nohama, s dlouhým ocasem a s velkýma ušima; hlava s dlouhými kníry připomíná poněkud hlavu zajíce; myšivka žije v norách na písčité půdě a živí se kořeny a hlízami

nadhlavník (zenit) — v astronomii tak nazýváme myšlený bod na nebeské klenbě, k němuž směřuje opačný směr zemské tíže v pozorovaném místě zemského povrchu; pozorovatel jej má přímo nad hlavou

neandertálská rasa — primitivní vymřelé lidské plemeno, t. zv. neandertálci (Homo neandertalensis), z něhož se vyvinul člověk moderní; neandertálci se vyznačovali nápadně vyvinutými nadočnicovými oblouky, spodní čelistí bez bradového výběžku, postavou pokrčenou v kolenou, odchylným průběhem páteře a jinými znaky; žili pospolitě v tlupách a živili se lovem zvěře i mamutů a jeskynních medvědů

nivelační přístroj — zeměměřický přístroj k zaměřování výškových rozdílů

nosorožec sibiřský neboli huňatý (Coelodonta antiquitatis) — srstnatý nosorožec staršího období čtvrtohorního, současník člověka starší doby kamenné; lebka byla vyzbrojena dvěma rohy, z nichž přední dosahoval u starých samců délky až l m; zbytky těchto nosorožců jsou hojně nalézány i v našich krajích

oligocén — třetihorní geologický útvar mezi eocénem a miocénem; je od nás vzdálen asi 26 milionů let

olivínové pásmo — vnitřní soustředný obal zemský, uložený pod svrchním kamenným zemským pláštěm; vyznačuje se bohatým výskytem nerostu olivínu

olovnaté okry — souborný název pro druhotné olovnaté nerosty, vzniklé větráním olověných rud; vyznačují se nápadně pestrými barvami — červenou, žlutou, oranžovou a pod.

orlosup (Gypaëtus) — dravec z příbuzenstva supů, s nápadně štíhlým tělem, s krátkým krkem, s dlouhými úzkými křídly a se sedlovitě vykrojenou horní čelistí zobáku

paleontologie — věda, která zkoumá zbytky živočišstva a rostlinstva z minulých geologických dob a studuje historický průběh a zákonitosti vývoje života na Zemi

palmy ságové (Metroxylon) — palmy s lichozpeřenými listy, jejichž dřeň obsahuje množství škroboviny, t. zv. ságo; kvetou jen jedenkrát a po odkvětu odumírají; zkamenělé palmy ságové jsou známy už od oligocénu

palmy vějířové (Sabal) — palmy s okrouhlými nebo vějířovitými listy, známé již z druhohor

perioda — v geologii označení časového úseku, jehož trvání odpovídá určitému geologickému útvaru

perturbace — nepředvídané a nepravidelné poruchy, zejména povětrnostní

«petrohradské bílé noci« — básnické označení skutečnosti, že v Petrohradě, nynějším Leningradě, jsou v létě noci poměrně krátké, s dlouhým pozvolným soumrakem a svítáním, v nichž noční tma je nahrazena bělavým šerem a pološerem; způsobuje to poloha Leningradu vysoko na severu

plavuň (Lycopodium) — rod cévnatých tajnosnubných rostlin s četnými šupinatými listy; v minulých geologických dobách, hlavně v době kamenouhelné a permské, rostly různé plavuně stromovitého vzrůstu

pláž — ploché písčité mořské pobřeží

Plesiosaurus — vymřelý rod druhohorních mořských ještěrů, s dlouhým hadovitým krkem, s malou hlavou a s širokým, shora zploštěným tělem; okončiny přeměněny v mohutné veslovací orgány podobné pádlům; žil v mořích doby jurské a křídové

pliocén — třetihorní geologický útvar, vzdálený od nás asi milion let

Pluton — v řecké mythologii vládce podzemního světa, bůh podsvětí

prakůň (Eohippus) — nejstarší dosud známý předek našeho koně, který žil ve starších třetihorách; dosahoval velikosti ovce nebo vzrostlého psa; na rozdíl od dnešního koně měl na předních nohách po pěti a na zadních po třech zřetelných prstech, opatřených kopýtky; v chrupu byly význačné stoličky s nízkou korunkou

pratur (Bos primigenius) — zcela vymřelý druh skotu ze staršího období čtvrtohorního; běžná lovná zvěř člověka starší doby kamenné; z pratura byly patrně vypěstovány i některé formy našeho domácího dobytka

preparát — v biologii tělo nebo část rostliny či zvířecího těla, uchovaná tak, aby nemohla podlehnout rozkladu nebo zničení, na př. vycpaný pták, v lihu uchovaná ryba a pod.

prérie — bezlesá travnatá step v Severní Americe

proviant — zásoba potravin

přeslička (Equisetum) — tajnosnubná cévnatá rostlina s přímou, přeslenovitě větvenou osou a s drobnými šupinovitými lístky; pro druhohory a mladší prvohory jsou význačné četné přesličky stromovité

ptakoještěři nebo též létající ještěři (pterodactyli) — vymřelá skupina druhohorních ještěrů, kteří létali pomocí blanitých křídel, napjatých od přední končetiny k okončetině zadní; na přední okončetině je pro ně význačný jeden nápadně prodloužený prst, jehož délka prodlužovala přední končetinu a umožňovala tak větší rozpětí křídel; velikost různých ptakoještěrů je velmi rozdílná, někteří dosahovali jen velikosti našeho vrabce, jiní převyšovali rozpětím křídel i andského kondora

pterodaktylové — viz ptakoještěři

rostliny nahosemenné (Gymnospermeae) — velká skupina rostlin rozmnožujících se nahými, v semeníku neuzavřenými semeny, na př. rostliny jehličnaté

rostliny šáchorovité (Cyperaceae) — trávám podobné rostliny, jejichž stébla nemají kolénka (přepážky) jako u pravých trav, na př. ostřice, suchopýr

rostliny tajnosnubné (Cryptogarnae) — zelené rostliny, které se rozmnožují výtrusy, nikoli semeny, a proto nemají viditelné květy, na př. kapradiny, přesličky

ryboještěři (ichthyosauři) — rybám podobní mořští ještěři vřetenovitého těla, s dlouhou zašpičatělou tlamou; četné drobné kuželovité zuby byly v čelistech zasazeny ve společné rýze; okončetiny přeměněny ve veslovací orgány; ocas svislý, nesouměrný, ocasní ukončení páteře bylo šikmo zahnuté do spodního ocasního laloku; obávaní dravci druhohorních moří

salmiak — chlorid amonný (NH4Cl), nerost usazující se v bílých povlacích z chladnoucích sopečných par

samoděržaví — samovláda, označení pro neomezenou protilidovou a protipokrokovou moc bývalých ruských carů

savana — travnatá step ve Střední a v Jižní Americe

seismografická stanice — vědecké pracoviště zabývající se zkoumáním otřesů (zemětřesení) v zemské kůře

selterská voda — název minerální vody z lázní Selters v Německu, v přeneseném smyslu minerální voda vůbec

Stegosaurus — býložravý druhohorní veleještěr s bezzubou zobákovitou tlamou; na hřbetě byl vyzbrojen dvojitou řadou velkých, trojúhelníkových, kolmo postavených kostěných desek

subtropická fauna a flora — zvířena a rostlinstvo v oblasti s věčně zeleným stromovím

šašlyk — tatarské jídlo z pečeného skopového masa, hojně oblíbené v SSSR

tajfun — silná a ničivá větrná smršť

tapír (Tapirus) — starobylý rod lichokopytnatých ssavců, s krátkým pohyblivým chobotem; jejich kosterní zbytky jsou známy již z miocénu

Theseus — hrdina starořecké báje, který s pomocí Ariadny zabil v Labyrintu na Krétě bájeslovnou obludu Minotaura

titanotheria — vymřelá skupina třetihorních lichokopytníků ze vzdáleného příbuzenstva dnešních koní, nosorožců a tapírů; většina z nich se vyznačovala zvláštním vidličnatě rozvětveným výrůstkem na čenichu

traktát — učené písemné pojednání

Triceratops — býložravý bezzubý rohatý veleještěr ze svrchního útvaru křídového, s velkým rohem na čenichu a s párem dalších rohů nad očima; lebka byla vzadu límcovitě protažena a kryla snadno zranitelný týl zvířete

trilobiti — zcela vymřelá, tvarově nesmírně rozmanitá skupina mořských členovců, která byla význačná pro moře doby prvohorní; hřbetní stranu zploštělého těla kryl krunýř, v příčném i v podélném směru výrazně trojlaločně dělený

tundra — bezlesé roviny v polární oblasti, porostlé hlavně mechem a lišejníky, s řídce vtroušenými nízkými plazivými keři; půda tundry je věčně zmrzlá a jen během krátkého polárního léta na povrchu slabě roztává

tur pižmový (Ovibos moschatus) — polární skot s dlouhou hustou srstí, který v sobě spojuje znaky ovcí se znaky pravého skotu; mohutný trup spočívá na nízkých nohou, čelo hlavy je skoro úplně zakryto rohy, ocas je krátký, pahýlovitý

tygr šavlozubý (Machairodus) — kočkovitá šelma ze staršího období čtvrtohorního, s nápadně vyvinutými šavlovitými špičáky v horní čelisti; nejobávanější šelma své doby, která však nebyla blíže příbuzná s dnešním lvem nebo tygrem

ulita — pevná vápnitá schránka některých břichonožců (Gastropoda) a hlavonožců (Cephalopoda)

uragan — ničivá větrná smršť

vulkanické úkazy — sopečné jevy

vulkanický tuf — sopečný popel

výchoz hornin — pevná skála, která vystupuje na povrch zemský a není přikryta mladšími, obvykle sypkými usazeninami (hlínou, ssutí, pískem a pod.)

yak (Phoëphagus grumiens) — druh dutorohých přežvýkavců (Bovidae) se zvýšenou přední částí těla, s širokou hlavou a s mocnými, obloukovitě nazad zatočenými rohy; trup je pokryt hustou, dlouhou temnou srstí; žije na asijských náhorních plosinách, hlavně v Tibetu

Yankeeové — Severoameričané

yukka (Yucca) — dřevina z čeledi lilijovitých (Liliaceae) s krátkým kmenem, který je ukončen košem dlouhých pentlicovitých nebo mečovitých listů; květenství tvoří bohatou latu s bělavými převislými květy; je rozšířena hlavně v subtropickém a v mírném pásmu Střední a Severní Ameriky

zenit — viz. nadhlavník

žabí friccasé — jídlo z dušených žabích stehýnek

žirafy velbloudovité (Poebrotherium) — vymřelí třetihorní sudoprstí přežvýkavci, kteří v sobě spojovali znaky dnešních velbloudů a žiraf; dosahovali asi velikosti dnešní ovce